Léčba polymorbidního pacienta s hyperaktivním močovým měchýřem
Pacient s hyperaktivním močovým měchýřem trpící polakisurií, urgencí a nykturií byl nejprve léčen trospiem. Efekt léčby byl ale pouze mírný, proto byl pacient převeden na léčbu fesoterodinem.
Titrací do optimální dávky došlo k výrazné redukci obtíží a bylo dosaženo naprosté spokojenosti pacienta.
Anamnéza
Pacientovi je 74 let, nyní je ve starobním důchodu, dříve pracoval jako montér, poté jako svářeč, a nakonec jako seřizovač obráběcích strojů. Byl dvakrát ženatý, nyní je sedm let vdovec, má dvě dospělé děti. Bydlí ve vlastním rodinném domě, jako své koníčky udává četbu dobrodružných knih a turistiku. Pacient je polymorbidní, léčí se pro diabetes mellitus, ischemickou chorobu srdeční, hypertenzi, v anamnéze prodělal cholecystektomii a tříselnou hernioplastiku.
Nynější onemocnění
Pacient dlouhodobě trpí mikčními potížemi ve smyslu urgencí, polakisurií, nykturie měl v průměru 4–5× za noc. Na urologii se doposud neléčil, z ostychu se zdráhal navštívit urologické pracoviště. Před osmi měsíci se potíže začaly rapidně horšit. Tehdy byl ošetřen již na urologickém pracovišti, IPSS skóre bylo 18/3.
Rizikové faktory
Diabetes mellitus, dyslipidemie, ischemická choroba srdeční, hypertenze, kouření.
Objektivní vyšetření
Pacient má normostenický typ postavy. Břicho je měkké, prohmatné, nebolestivé, játra a slezina jsou palpačně nezvětšeny. Jsou přítomné varikozity obou dolních končetin. Tapottement je bilaterálně negativní, přítomné jsou mírné perimaleolární otoky. Dýchání je klidné, sklípkovité. Krevní tlak je 150/90, puls 78. Srdeční ozvy jsou ohraničené, bez šelestů. Vyšetření per rectum vykazuje ohraničenou prostatickou žlázu velikosti 4 × 5 cm, bez suspektních tuhých uzlů. Provedená uroflowmetrie vykazovala hodnoty: max. UFM 36 ml/s, střední UFM 12 ml/s. Výsledky laboratorních vyšetření: PSA 1,85 ng/ml, Krea/S 102, KM/S 256, moč + sed.– negativní. Ultrasonografie ledvin potvrdila obě ledviny bez dilatací, bez litiázy. Na ledvinách jsou bilaterálně patrny vícečetné drobné parapelvické cysty, v levé ledvině drobná asymptomatická kalikolitiáza. Dále byl vyšetřen močový měchýř s náplní – bez známek intraluminárních útvarů, prostata je ohraničená, homogenní, s hmotností 45 g. Opakované měření postmikčního rezidua vykazovalo hodnoty 60 a 70 ml.
Diagnóza
Hyperaktivní močový měchýř, diabetes mellitus, hypertenze.
Průběh terapie
Pacient začal užívat trospium v dávce 15 mg 2× denně. Po dvou týdnech se potíže mírně zlepšily, avšak pacient byl nadále nespokojený, proto byl léčba přerušena a nahrazena užíváním fesoterodinu v dávce 4 mg 1× denně. Posléze došlo k dalšímu zlepšení potíží, vzhledem k přetrvávajícím nykturiím bylo dávkování zvýšeno na 2× denně 4 mg. Následně došlo k redukci nykturií na dvakrát za noc. Nasazení fesoterodinu je doprovázeno mírnou xerostomií, která se po navýšení dávky zvýraznila, a přidala se obstipace. Pacient si na pocit suchosti v ústech zvyká a přes den si opakovaně svlažuje ústa vodou, mírná obstipace mu nevadí. Interval mikcí se z původních 30–40 min přes den před začátkem léčby postupně navýšil na hodinu až hodinu a půl a v průměru dvakrát přes noc. Pacient je se současným stavem a nastavenou terapií naprosto spokojený.
Závěr
Trpělivostí jak ze strany lékaře, tak ze strany pacienta došlo vytitrováním medikace pro léčbu hyperaktivního močového měchýře k výraznému zlepšení potíží ve smyslu ústupu polakisurií, urgencí přes den a nykturií. Při hodnocení léčby je patrné, že medikace trospiem prakticky nepřinesla žádnou úlevu, při medikaci fesoterodinu v dávce 4 mg 1× denně již došlo ke zlepšení potíží a při navýšení dávkování na 2× denně 4 mg pak bylo dosaženo úplné spokojenosti pacienta. Na lehčí obstipační příznaky a xerostomii si pacient zvykl, nijak zvlášť mu nevadí a u zavedené léčby stran hyperaktivního močového měchýře chce setrvat.
