Plicní fibróza po prodělání covidu-19: hrozí až polovině nemocných
I přesto, že plicní fibróza patří mezi časté následky infekce virem SARS-CoV-2, k její prevalenci, rizikovým faktorům či vlivu komorbidit nebyl až dosud k dispozici dostatek ucelených dat. To se nyní změnilo díky metaanalýze publikované v periodiku Annals of Medicine and Surgery.
Úvod
Většina pacientů se po prodělání infekce covid-19 plně uzdraví, některé studie ovšem uvádějí, že až 70 % pacientů trpí různými krátkodobými či dlouhodobými postinfekčními komplikacemi. Týká se to zejména osob, u kterých měla tato nemoc závažný průběh. Jednou z vážnějších komplikací může být plicní fibróza – právě na její prevalenci a souvislosti se zdravotním stavem pacientů se zaměřila metaanalýza zahrnující 13 studií s více než 2 000 účastníky.
Co se do analýzy (ne)dostalo
Základním předpokladem pro začlenění studií do metaanalýzy byl jejich design (prospektivní nebo retrospektivní observační studie), jasná definice fibrózy, prokazatelná nákaza virem SARS-CoV-2 a srovnání skupin pacientů s fibrózou a bez ní.
Průměrný věk pacientů byl 54,5 roku a obě pohlaví měla v metaanalýze srovnatelné zastoupení (51,9 % mužů a 48,1 % žen). Skupina pacientů, u nichž byla zjištěna fibróza, čítala 907 osob, druhá skupina – pacienti bez fibrózy – měla 1 111 osob. Některé studie braly v úvahu, zda se jednalo o kuřáky, či nekuřáky, komorbiditám se věnovalo 9 studií. Rozlišení průběhu infekce covid-19 na závažný a mírný bylo zjištěno u 8 studií.
Hlavní poznatky
Prevalence plicní fibrózy po prodělání infekce covid-19 (PCPF, post-covid-19 pulmonary fibrosis) činila 44,9 %, přičemž rozdíly mezi pohlavími nebyly statisticky významné (53,8 % mužů, 46,2 % žen). Průměrný věk pacientů s fibrózou dosahoval 59 let, osoby po prodělání infekce, u nichž k rozvoji plicní fibrózy nedošlo, byly průměrně o 10,5 roku mladší. Dvě studie, které u pacientů zohledňovaly index tělesné hmotnosti (BMI), nezjistily zásadní rozdíly v hodnotě BMI u osob s plicní fibrózou a bez ní (BMI 25,23 versus 24,75).
Ve vybraných studiích zkoumajících rovněž kuřácký status bylo zjištěno, že kuřáctví nemá vliv na rozvoj PCPF. Prevalence plicní fibrózy po infekci covid-19 byla 2,88krát vyšší u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí než u osob, které tuto diagnózu v anamnéze nemají. Naopak u pacientů s diabetem a hypertenzí byla prevalence nižší.
U astmatu, srdečních a renálních onemocnění či chronických onemocnění plic nebyla prokázána souvislost s prevalencí PCPF.
Co se týče symptomů infekce u pacientů, u nichž později došlo k plicní fibróze, potíže jako kašel, bolest na hrudi a horečka u nich byly častější než u osob bez plicní fibrózy. Tyto obtíže u nich navíc přetrvávaly delší dobu.
Závažnost infekce vyjádřená pomocí CT skóre, délky hospitalizace na jednotce intenzivní péče, nutnosti plicní ventilace a podávání steroidů, antibiotik či imunoglobulinů měla zřetelnou souvislost s rozvojem postcovidové plicní fibrózy. Poškození plicní tkáně u pacientů s PCPF bylo popsáno jako retikulace, obraz voštinové plíce, trakční bronchiektázie, parenchymální změny, ztluštění interlobulárních sept, distorze plicní architektoniky, jemné zastření plicního parenchymu či změny charakteru „crazy paving“.
Za možnou příčinu plicní fibrózy u pacientů po covidu-19 se považuje abnormální způsob hojení poškozeného plicního parenchymu. K tomuto poškození dochází zřejmě vlivem cytokinové bouře, dalších bakteriálních infekcí či tromboembolické nemoci, způsobující mikrovaskulární poškození a endoteliální dysfunkci.
Shrnutí a závěr
Prevalence plicní fibrózy po infekci covid-19 dosahuje 44,9 %, což je méně než u pacientů s onemocněním SARS (těžký akutní respirační syndrom) a více než u MERS (Middle East respiratory syndrome), u nichž prevalence dosahovala 62 % a 33 %.
Pohlaví pacientů, kuřáctví a index tělesné hmotnosti nejsou podle autorů metaanalýzy signifikantními rizikovými faktory pro rozvoj PCPF. Jedinou komorbiditou, která podle prezentovaných zjištění zvyšuje riziko rozvoje PCPF, je chronická obstrukční plicní nemoc. Monitorování následků infekce covid-19 se zaměřením na následnou plicní fibrózu je zásadní pro identifikaci rizikových pacientů a umožní podrobnější poznání této problematiky. Nezbytnou součástí budou kvalitní longitudinální studie s dostatečně velkými vzorky pacientů.
(pak)
Zdroj: Hama Amin B. J., Kakamad F. H., Ahmed G. S. et al. Post COVID-19 pulmonary fibrosis; a meta-analysis study. Ann Med Surg (Lond). 2022 May; 77: 103590; doi: 10.1016/j.amsu.2022.103590. Dostupné na https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2049080122003508?via%3Dihub.
