Terapie deprese u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním
Pacient s depresivním onemocněním v komorbiditě s kardiovaskulárním onemocněním byl nejprve léčen vyššími dávkami sertralinu, který však musel být pro nežádoucí účinky vysazen.
Pacient byl převeden na vortioxetin, který měl dobrý efekt a nevyskytovaly se při jeho užívání nežádoucí účinky.
Anamnéza
Pacientovi je 52 let, je rozvedený a bezdětný. Profesně je vyučen zedníkem a kominíkem, pracuje jako OSVČ. Má invalidní důchod 2. stupně po infarktu myokardu. Prodělal běžné dětské nemoci, trpí dyslipidemií, hypertenzí, diabetes mellitus (zatím na dietě), obezitou, oboustrannou artrózou kyčlí, protruzí disku a dorzalgií. V lednu 2020 prodělal infarkt myokardu a byl mu zaveden stent. V dubnu 2022 měl úraz pádem ze stromu. Je nekuřák a alkohol pije ojediněle. Otec zemřel na pooperační komplikace v 33 letech, matka se po smrti partnera psychiatricky léčila, zemřela utonutím, zřejmě šlo o sebevražedný pokus. Sestra je zdráva.
Nynější onemocnění
Pacient prodělal v lednu 2020 infarkt myokardu, poté mu byl diagnostikován diabetes a artróza kyčelních kloubů. V důsledku zdravotních potíží poklesla pracovní schopnost pacienta, poté postupně došlo k rozvoji depresivních příznaků.
Rizikové faktory
Pozitivní rodinná anamnéza (sebevražda matky) a somaticky stav po infarktu myokardu, arteriální hypertenze a diabetes mellitus. Pacient je bez partnerského vztahu.
Objektivní vyšetření
Pacient vykazuje pokleslou, smutnou náladu, sníženou chuť do aktivit, anhedonii, hypobulii, je zvýšeně unavitelný, nevýkonný, má trvale pocit únavy a nedostatku energie. Má nadměrné obavy o svůj zdravotní stav, myšlení je zaměřeno na somatické potíže a od tohoto tématu je obtížně odklonitelný. Základní laboratorní vyšetření prokázalo dyslipidemii, zvýšenou hodnotu glykemie nalačno a po jídle. CT kyčlí potvrdilo artrózu, CT páteře prokázalo protruze disku. CT mozku nebylo prováděno, toxikologické vyšetření nebylo indikováno.
Diagnóza
Středně těžká deprese.
Průběh terapie
Pacientovi byl při vzniku depresivního onemocnění praktickým lékařem nasazen sertralin, ten byl pro nedostatečný efekt titrován do dávky 150 mg denně. Při této dávce došlo ke zlepšení psychického stavu, ale u pacienta přetrvávaly gastrointestinální nežádoucí účinky (nauzea, průjem). Vzhledem k somatickému stavu byly nevhodné jiné preparáty jako venlafaxin či mirtazapin. Pacientovi byl nasazen vortioxetin, který byl titrován do dávky 20 mg denně. Postupně došlo k odeznění deprese a k celkovému zlepšení stavu pacienta. Nežádoucí účinky se nevyskytovaly. Přechodně byly medikovány benzodiazepiny, které byly později vysazeny.
Závěr
U pacienta s kardiovaskulárními komorbiditami došlo po prodělaném infarktu myokardu k rozvoji depresivních symptomů. Nejprve byl léčen sertralinem v dávce 150 mg denně, ale tyto dávky byly spojeny s nežádoucími účinky (nauzea, průjem). Proto byl pacient převeden na vortioxetin, a tato léčba vedla k postupnému vymizení deprese a k celkovému zlepšení stavu pacienta. Pacient byl k léčbě motivován a s výsledky byl spokojený.
