Vliv mírného pití alkoholu na vznik demence je pro vědce velkým překvapením
Souvislosti mezi konzumací alkoholu a demencí se věnovala řada studií s ne zcela jednotnými výsledky. Rozsáhlá korejská práce ale jako první hodnotila vliv změny konzumace alkoholu na riziko vzniku demence. Přinesla překvapivý výsledek.
Studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open se zabývala tím, jak se riziko demence mění v souvislosti se změnou pití alkoholu. Díky měření spotřeby alkoholu ve dvou časových bodech mohli vědci studovat vztah mezi snížením, ukončením, udržením a zvýšením spotřeby alkoholu a výskytem demence. Pro Medscape Medical News to upřesnili autoři výzkumu z Cha Gumi Medical Center na Cha University v korejském Gumi.
Skupiny dle spotřeby alkoholu
Odborníci hodnotili riziko demence na základě změn v konzumaci alkoholu v průběhu dvou let u téměř čtyř milionů Korejců starších 40 let. V letech 2009 a 2011 vyplnili respondenti dotazníky a podstoupili lékařské prohlídky. Dotazníky se týkaly návyků v pití alkoholu. Poté byli aktéři studie zařazeni do jedné z pěti skupin, a to podle změny konzumace alkoholu mezi rokem 2009 a 2011. Skupiny zahrnovaly osoby, 1) které trvale nepily alkohol, 2) které přestaly alkohol pít, 3) které snížily spotřebu alkoholu, ale nepřestaly pít, 4) které si udržely stejnou úroveň spotřeby alkoholu a 5) které spotřebu alkoholu zvýšily.
Změny konzumace alkoholu
Vědci pracovali s tím, že standardní nápoj obsahuje 14 g alkoholu. Pro účely této studie bylo mírné pití definováno jako < 15 g/den, tedy jeden nápoj, mírná konzumace jako 15–29,9 g/den, tedy jeden až dva nápoje, a silná konzumace jako ≥ 30 g/den, tj. tři a více nápojů. Na počátku studie 54,8 % účastníků nepilo, 26,7 % pilo alkohol mírně, 11,0 % středně a 7,5 % uvádělo silnou konzumaci. Mezi roky 2009 a 2011 přestalo pít 24,2 % mírných, 8,4 % středních a 7,6 % těžkých konzumentů. Ve stejném období 13,9 % abstinentů, 16,1 % mírných a 17,4 % středně silných konzumentů alkoholu míru konzumace zvýšilo. Po průměrné době sledování 6,3 roku byla u 2,5 % účastníků diagnostikována demence, u 2,0 % Alzheimerova choroba a u 0,3 % vaskulární demence.
Riziko demence dle míry konzumace a její změny
Výsledky ukázaly, že v porovnání s trvalými abstinenty byla pravděpodobnost demence o 21 % nižší u mírných pijáků a o 17 % nižší u středních pijáků alkoholu. Silná konzumace byla spojena s 8% zvýšením rizika demence. Podobné souvislosti byly zjištěny mezi konzumací alkoholu a rizikem Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Snížení konzumace alkoholu ze silné na střední vedlo ke snížení rizika demence a Alzheimerovy choroby a zvýšení konzumace ze střední na silnou vedlo k nárůstu rizika obou onemocnění.
Nečekaný vliv zahájení mírné konzumace alkoholu
Překvapení přinesly výsledky analýzy rizika demence u abstinentů, kteří během sledovaného období začali pít na mírné úrovni. Riziko bylo u této skupiny nižší o 7 % v případě demence a o 8 % v případě Alzheimerovy choroby v porovnání s jedinci s přetrvávající mírnou konzumací alkoholu. Podle autorů studie ukázala, že zahájení mírné konzumace alkoholu vede ke snížení rizika demence ze všech příčin a též Alzheimerovy choroby, což v předchozích studiích nikdy zaznamenáno nebylo. To ovšem neznamená, že by lidé, kteří alkohol nepijí, měli začít pít. Nikdo by podle odborníků na základě této studie neměl začít pít alkohol ve snaze snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo jiné demence. Jde především o podklad pro další vědecká zkoumání, mimo jiné i mechanismu, jakým může mírné pití alkoholu chránit před vznikem demence.
(nov)
Zdroj: Burton W. K. Unexpected Link Between Light Drinking and Dementia Risk – Medscape – Feb 09, 2023. Dostupné na https://www.medscape.com/viewarticle/988054.
Foto: Pixabay.com
