Pro mnoho lidí je preventivní péče o zdraví jen ztrátou času. Jejich postoj je ale pro státní kasu velkou zátěží. Lze neblahý trend zvrátit osvětou?
Již za tři roky by mohl být na Masarykově univerzitě akreditován a následně otevřen obor s názvem ekonomie zdravotnictví. Jde o moderní, nedávno založený směr, který by českému zdravotnictví mohl skrze své absolventy jen prospět.
Pokud se situace neuklidní, může se stát, že zdravotní pojišťovny nebudou schopny platit za péči. Obavy panují již z následujících dvou let.
Český zdravotnický systém sklízí obdiv i podporu za to, jak se dokázal popasovat s přílivem válečných běženců z Ukrajiny. Dětský fond OSN (UNICEF) přispěje v rámci partnerství s ČR technickou pomocí a financemi ve výši 92 milionů korun.
Inflaci pociťují všechna odvětví, tedy i to farmaceutické. I když ceny léků na recept mnohdy zůstanou stejné, produkty nemusejí být dostupné. Za hranicemi se totiž mohou prodat výhodněji.
Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění by měl vzniknout během necelých čtyř let. Evropská unie přispěla více než miliardou korun.
Přípravné kolo dohodovacího řízení o úhradách na rok 2023 má první výsledky. S pojišťovnami se domluvili již třeba praktici, zubaři a gynekologové.
Díky Národnímu plánu obnovy (NPO) dostane české zdravotnictví v následujících letech finanční injekci ve výši 12,441 miliardy. Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení ale budou moci čerpat i další dotace.
První ordinace už začínají zaměstnávat ukrajinské uprchlíky z řad lékařů. Finančně je chce podpořit Společnost všeobecného lékařství (SVL) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Všeobecná zdravotní pojišťovna odhaduje, že zajištění péče o sto tisíc lidi z Ukrajiny pro ni bude znamenat náklady ve výši jedné miliardy korun.