;

Novinky

Kožní a alergické reakce na vakcíny proti onemocnění covid-19: covidová ruka, „celulitida“ i anafylaktický šok

23. 9. 2022 | Aktuality Alergologie a imunologie

Vakcinace je i v současné době stále zbraní číslo jedna proti celosvětové infekci vyvolané virem SARS-CoV-2. Přináší s sebou nicméně i nežádoucí účinky, od kožních projevů, které rychle odezní, až po ty nejzávažnější.

Důležité je proto se s nežádoucími účinky dobře seznámit a očkování v maximální možné míře přizpůsobit pacientům.

 

Úvod

Očkování je hlavním nástrojem boje s pandemií covidu-19. Postupně bylo na trh uvedeno několik typů vakcín: s obsahem modifikované mRNA virového spike proteinu (Bio/NTec/Pfizer a Moderna), se spike glykoproteiny na adenovirovém vektoru, očkovací látky založené na nanopartikulích se spike proteinem, vakcíny obsahující celý inaktivovaný virus a DNA vakcína vpravovaná intradermálně speciálním systémem. S rostoucím počtem očkovaných narůstá i počet hlášených nežádoucích účinků.

 

Typy nežádoucích účinků

 

  • Kožní reakce

Nahlášené alergické reakce od pacientů po vakcíně Moderna se vyskytly u 2,2 % očkovaných, po vakcíně Bio/Ntec/Pfizer u 1,95 %. Nejčastěji se jedná o kožní reakce, které se objeví za 1–3 dny v místě vpichu: otok, bolestivost a zarudnutí. Vyskytují se u 0,8–8 % případů po první dávce RNA vakcín a až ve 14,5 % po dávce druhé.

Za 2–12 (průměr 7) dní po aplikaci vakcíny může dojít k reakci oddálené přecitlivělosti v místě vpichu, tzv. „covid arm“ – v místě očkování se objeví bolestivé zarudnutí ne nepodobné celulitidě, ale na rozdíl od ní svědí a neprogreduje. Jev může být provázen i teplotou. Závažnější formy velmi dobře reagují na lokální kortikoidy a i bez léčby do 4–5 dní spontánně odezní. Tento vedlejší účinek se objevuje častěji po druhé dávce vakcíny.

Časné lokální reakce jsou popisovány i po ostatních typech vakcín.

  • Jiné kožní reakce

Po vakcinaci proti viru SARS-CoV-2 byly hlášeny také případy kopřivky, morbiliformního nebo pytiriasiformního exantému, erytromelalgie a fixní lékové erupce. U pacientů, v jejichž těle je coby výplň měkkých tkání přítomna kyselina hyaluronová, došlo v přibližně 5 % případů k zánětlivé reakci v místě aplikované výplně.

  • Reaktivace kožních onemocnění

Po prodělání onemocnění covid-19 nebo po vakcinaci dochází často k reaktivaci herpetu zosteru, a to i u mladých jedinců. Pozorovány byly také zánětlivé reakce v jizvě po BCG očkování. K reaktivaci preexistujících dermatóz dochází po vakcinaci v asi 1 % případů.

  • Anafylaxe

Anafylaxe je závažná celková alergická reakce projevující se kožními a slizničními lézemi – exantémem, otokem a postižením minimálně dvou dalších orgánů. Pokud není včas léčena, může vést k rozvoji šokového stavu a úmrtí.

Anafylaxe po vakcínách obecně je popisována u jedné z milionu podaných dávek. V USA bylo hlášeno 4,7 případu na milion podaných vakcín Bio/NTec/Pfizer a 2,5 na milion vakcín Moderna. Ve Velké Británii to ale bylo pouze 0,027 % po Bio/NTec/Pfizeru a 0,023 % po Moderně. Vysvětlení pro tento velký rozdíl není jasné.

Příčinou závažné alergické reakce je patrně polyetylenglykol (PEG), obsažený v obou vakcínách. Jedná se o látku s vysokou molekulární hmotností, která se váže na lipidové nanopartikule. Mechanizmem rozvoje anafylaxe je buď přímá aktivace bazofilů, nebo IgE zprostředkovaná reakce. Dalšími potenciálními alergeny v těchto vakcínách jsou polysorbát, tromethamin, glycerolfosfolipidy nebo lipidové nanopartikule.

 

Závěr

Kožní reakce po vakcinaci proti covidu-19 nejsou vzácné, ale ve většině případů spontánně odezní během dnů až týdnů. Nejzávažnější alergická reakce – anafylaxe – se vyskytuje jen vzácně. Absolutní kontraindikací vakcinace je pouze známá alergie na složky vakcíny. U těch osob, které mají střední nebo nízké riziko reakce, je doporučováno minimálně 30minutové sledování po aplikaci očkovací látky a vakcinace by měla probíhat nejlépe v očkovacím centru v rámci nemocnice.

 

(van)

 

Zdroj:

Wollina U., Chiriac A., Kocic H. et al. Cutaneous and hypersensitivity reactions associated with COVID-19 vaccination – a narrative review. Wien Med Wochenschr 172, 63–69 (2022). Dostupné na https://link.springer.com/article/10.1007/s10354-021-00876-0.

 

 

Další novinky

Přečíst článek
Doplňková léčba omalizumabem může zlepšit efekt alergenové imunoterapie

23. 9. 2022

V časopise Current Opinion in Allergy and Clinical Immunology byl publikován přehledový článek zabývající se přínosy omalizumabu coby doplňkové léčby k alergenové imunoterapii.

Přečíst článek
Léčba (ne)závažných plicních změn při infekci covid-19 u dětí: jak přesně vypadá?

23. 9. 2022

Virové respirační infekce mají většinou závažnější průběh u dětí, SARS-CoV-2 se však tomuto pravidlu vymyká. Počty nakažených jsou stejné mezi dětmi i dospělými, průběh u dětí je však většinou asymptomatický a u dospělých naopak často až velmi závažný.

Přečíst článek
Plicní fibróza po prodělání covidu-19: hrozí až polovině nemocných

23. 9. 2022

I přesto, že plicní fibróza patří mezi časté následky infekce virem SARS-CoV-2, k její prevalenci, rizikovým faktorům či vlivu komorbidit nebyl až dosud k dispozici dostatek ucelených dat. To se nyní změnilo díky metaanalýze publikované v periodiku Annals of Medicine and Surgery.

Přečíst článek
Adjuvantní versus neadjuvantní vakcíny proti chřipce – vliv na výskyt hospitalizací ze všech příčin

21. 9. 2022

Vyšší účinnost adjuvantní trivalentní chřipkové vakcíny oproti neadjuvantní formě z hlediska prevence hospitalizací ze všech příčin byla dosud prokázána jen po dobu jedné chřipkové sezony a jen u starších osob v ústavních zařízeních. Bude to ale platit i v obecnějším měřítku?

Vyhledávání

Kvíz týdne

Neděle 02.10.2022

Znáte průměrný věk pacienta při diagnóze roztroušené sklerózy?

reklama

Kalendář

Po
Út
St
Čt
So
Ne

Partneři