Porucha spánku jako jeden z prvních příznaků Parkinsonovy choroby
62letá žena byla vyšetřena pro intermitentní parosmie, poruchy spánku a subdepresivní ladění. Stěžovala si také na déletrvající sníženou obratnost pravé horní končetiny a bolest klenby pravé nohy.
Anamnéza
Pacientka byla léčena pro hypotyreózu a hyperlipoproteinémii s farmakologickou kompenzací. Jednalo se o vdanou bezdětnou nekuřačku, abstinentku, která pracovala v cestovní kanceláři. Rizikové faktory deprese nebyly přítomny.
Příznaky
Pacientka uváděla opakované nepříjemné čichové vjemy, které se vyskytují v posledních 2 letech. Obtíže se objevovaly hlavně v noci a trvaly asi 15–20 minut. Žena také popisovala živé sny, které ji opakovaně budily. Kvalita jejího spánku byla velmi špatná. Přes den byla pro tyto obtíže nevýkonná, úzkostná, udávala zhoršující se náladu. Kromě toho pozorovala v posledních 3 letech horší obratnost pravé horní končetiny a bolest v klenbě pravé nohy.
Vyšetření
Neurologické vyšetření ukázalo pouze lehký pravostranný hypertonicko-hypokinetický syndrom. Na EEG, včetně videomonitorace, byla patrná lehká pomalá abnormita s maximem frontotemporálně vlevo, čichové vjemy neměly na EEG iktální korelát. MR mozku i laboratorní vyšetření, včetně hormonů štítné žlázy, byly v normě.
Léčba
V rámci farmakologické léčby byl nejdříve s ohledem na paroxysmální poruchy čichu nasazen lamotrigin v dávce 100 mg denně, který ale neměl na obtíže žádný vliv, a byl proto postupně vysazen. Pro suspektní Parkinsonovu chorobu byla zahájena terapie agonistou dopaminu – ropirinolem, který byl titrován až do dávky 16 mg 1× denně ráno.
Stav pacientky se výrazně zlepšil. Upravila se hybnost pravostranných končetin, parosmie se objevovaly již jen vzácně, výrazně se zlepšil spánek. Odezněla i depresivní nálada a pacientka začala být plně aktivní. Během léčby se nevyskytly žádné významné nežádoucí účinky.
Závěr
Projevy Parkinsonovy choroby nezahrnují pouze poruchy hybnosti, ale i nemotorické příznaky, např. poruchy spánku, čichu, deprese, obstipace či slinění. Ty vznikají vlivem degenerace oblastí mozkového kmene a i o několik let mohou předcházet příznaky motorické. U této pacientky bylo rozhodující správné stanovení diagnózy. Po nasazení dopaminergní léčby došlo k ústupu veškerých, i zdánlivě nesouvisejících obtíží.
