Dlouhodobá léčba depresivní poruchy bupropionem
Kazuistika představuje pacienta ve středním věku, který se téměř dvě dekády léčí se středně těžkou depresivní poruchou. V medikaci se dlouhodobě osvědčuje bupropion, pacient jej toleruje a je dlouhodobě stabilizován.
Anamnéza
Pacientem je 56letý muž, který antidepresivní léčbu podstupuje od roku 2002. Zpočátku pozoroval pokles výkonnosti, únavu, nedostatek energie a poruchy spánku. Uváděl rovněž pocity smutku a ztrátu dřívějších zájmů. Sebevražedné myšlenky negoval. V době prvního psychiatrického vyšetření byl somaticky zdráv. Pacient je ženatý, má dvě děti, povoláním je obráběč kovů. Svou rodinnou situaci hodnotí jako dobrou. V minulosti kouřil, alkohol ani drogy neužívá.
Rizikové faktory
Muž se v průběhu antidepresivní léčby stal kardiologickým pacientem, trpí hypertenzí a hyperlipidemií. V roce 2019 absolvoval operaci srdce, při které mu byl proveden trojitý bypass věnčitých tepen.
Nynější onemocnění
V psychiatrické anamnéze má pacient uvedenou depresivní poruchu, dále se léčí s hypertenzí a hyperlipidemií a je sledován po operaci srdce (trojitý bypass pro závažné aterosklerotické změny). Psychiatrická farmakoterapie zahrnuje bupropion, trazodon a magnezium a dále pacient užívá Prestance, Sortis, Betaloc, Anopyrin, Apo-Panto a kyselinu listovou.
Vyšetření
Pacient byl při první konzultaci v roce 2002 vyšetřen pro symptomy deprese a jeho potíže byly hodnoceny jako středně těžké. V rámci hospitalizace na psychiatrii v letech 2002 a 2004 u něj byla provedena řada laboratorních vyšetření, jejichž výsledky byly v normě. Zobrazovací vyšetření nebyla provedena.
Diagnóza
Na základě psychiatrického vyšetření byla stanovena diagnóza depresivní poruchy – středně těžké fáze.
Léčba
Antidepresivní terapie byla v roce 2002 zahájena citalopramem a alprazolamem. V říjnu 2003 byl do medikace kvůli sexuální dysfunkci, nevýkonnosti a únavě přidán bupropion. Po prvotní kombinaci bupropionu s citalopramem byl citalopram vysazen. Pacient začal užívat také trazodon, ten byl ovšem pro únavu nahrazen melperonem užívaným v období od podzimu 2006 do léta 2008. Po jeho vysazení pacient opět užíval trazodon. Kombinaci trazodon a bupropion vnímal jako efektivní na potlačení únavy a nevýkonnosti. Kvůli problémům s dostupností byl v únoru 2019 bupropion vysazen a nahrazen vortioxetinem, nicméně tuto změnu provázelo zhoršení únavy. V červenci 2020 začal pacient opět užívat bupropion, který v kombinaci s trazodonem a magneziem užívá až do současnosti. Aktuální dávkování bupropionu je 300 mg denně.
Závěr
Bupropion se u pacienta kardiaka se středně těžkou depresivní poruchou dlouhodobě dobře osvědčuje, nedochází u něj k nárůstu hmotnosti a pacient je s touto medikací přiměřeně aktivní. Únavu pociťuje jen občas a v mírné intenzitě. Kombinace bupropionu a trazodonu přináší dlouhodobou stabilizaci stavu a pacient ji dobře snáší, neobjevují se tachykardie, nepociťuje palpitace ani zvýšené pocení. Krevní tlak je dlouhodobě stabilní. Při této terapii se mu daří abstinovat od kouření.
Komentář
Kazuistika ukazuje, že dlouhodobá léčba bupropionem je u pacienta se středně těžkou depresivní poruchou po mnoha stránkách vhodnou volbou. Terapie přinesla prokazatelné zlepšení výkonnosti a nálady a udržení sexuální aktivity a pacient si zachovává svou tělesnou hmotnost bez výrazných výkyvů. Jeho stav lze hodnotit jako stabilní, terapie nemá negativní vliv na jeho kardiologickou léčbu a pacient ji celkově dobře toleruje.
