Efekt mirtazapinu u pacienta s poruchami spánku a střední depresí
acientem je 43letý muž, u kterého se před několika týdny objevily potíže se spánkem a propukly pocity vyčerpání, nezájmu o obvyklé aktivity a nechuti k jídlu. Nespavost, časté buzení a ranní pocity únavy řešil s praktickým lékařem pomocí prášků na spaní (zolpidem).
Popis obtíží
Pacientem je 43letý muž, u kterého se před několika týdny objevily potíže se spánkem a propukly pocity vyčerpání, nezájmu o obvyklé aktivity a nechuti k jídlu. Nespavost, časté buzení a ranní pocity únavy řešil s praktickým lékařem pomocí prášků na spaní (zolpidem). Muž uváděl, že ho nebaví dříve oblíbené činnosti, měl pocit, že nic nezvládá. V ranních hodinách pozoroval plačtivost, přes den mu bylo lépe. Tělesné potíže neuváděl.
Osobní a rodinná anamnéza
Pacient v minulosti závažněji nestonal, netrpí chronickými onemocněními a rodinná anamnéza je bez psychiatrické zátěže. Pracuje jako svářeč, nekouří a alkohol pije příležitostně. Jeho rodinná situace je stabilní.
Objektivní vyšetření
Muž byl při vyšetření dobře orientován všemi kvalitami, působil nejistě a staženě, nálada byla depresivní. Psychomotorické tempo i myšlení byly výrazně zpomalené. U pacienta byly pozorovány náznaky autoakuzací, které neměly charakter bludu. Na základě vyšetření byla stanovena diagnóza středně těžké deprese.
Průběh terapie
Po hypnotiku doporučeném praktickým lékařem spal pacient jen krátce a cítil se nevyspalý. Pokles pracovní aktivity vedl až k pracovní neschopnosti. Při zahájení terapie mirtazapinem bylo pacientovi doporučeno dávkování 15 mg denně s ponecháním 0,5 tablety hypnotika v prvním týdnu antidepresivní terapie a jeho následným vysazením. Nadále pokračoval jen s mirtazapinem, jehož dávka byla po dvou týdnech zvýšena na 30 mg denně, a takto nastavená léčba trvala měsíc. Posléze došlo k odeznění projevů deprese. Mirtazapin se u pacienta dobře osvědčil, měl dobrý hypnotický efekt a přispěl ke zvýšení apetence. Pacientovi byla ponechána udržovací dávka 15 mg. Na kontrolu po třech měsících udržovací léčby se nedostavil, zřejmě kvůli stabilnímu stavu bez další ataky deprese.
Shrnutí a závěr
Uvedená kazuistika dokládá, že poruchy spánku mohou být prvním projevem deprese a žádají si takové nastavení antidepresivní terapie, při které se jako první upraví potíže se spánkem. Poruchy spánku vyžadují u pacientů s depresivním laděním pečlivý rozbor a řádnou léčbu, aby mohlo dojít k postupnému zlepšování celkového stavu a odeznívání deprese.
(pak)
