Gastroezofageální reflux v dětském věku
Gastroezofageální reflux je běžnou diagnózou u dětí. Trpí jím přibližně 50 % kojenců mladších 2 měsíců, 60 % až 70 % tříměsíčních kojenců a 5 % dětí starších 12 měsíců. Aktuální zásady diagnostiky a léčby shrnuje přehledový článek zveřejněný v periodiku Drugs in Context.
Symptomy GER
Klinické projevy gastroezofageálního refluxu (GER) se liší dle věku pacienta, přičemž k nejčastějším symptomům patří regurgitace, která postihuje téměř všechny pacienty s touto diagnózou. Dále se jedná například o podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, neprospívání či dlouhodobý kašel. U starších dětí se přidává nauzea, dysfagie, pálení žáhy nebo chronický zápach z úst. Potíže obvykle kulminují ve 4 měsících věku dítěte a náchylnější jsou k němu kojenci krmení umělou kojeneckou výživou než kojené děti. Nástup obtíží později než v 6 měsících věku, zhoršující se regurgitace po prvním roce života, častější zvracení a úbytek hmotnosti obvykle souvisejí s jinou diagnózou, než je gastroezofageální reflux.Vedle gastroezofageálních obtíží jsou velmi důležité také komplikace rezultující z refluxu, jež se týkají jiných orgánů – například reaktivita dýchacích cest, rekurentní záněty středouší a další.
Diagnostika
Pro stanovení diagnózy GER většinou stačí pečlivé fyzikální vyšetření a anamnéza. V případě nejasností se doporučuje provést kombinovanou pH-metrii a multikanálovou intraluminální impedanci. Naopak není doporučeno přistupovat ke kontrastnímu rentgenovému vyšetření s využitím barya, které nevykazuje dostatečnou senzitivitu a specifitu, ani k ezofageální manometrii. Ultrazvukové vyšetření je vhodné spíše k detekci jiných onemocnění, například stenózy pyloru. Odborné společnosti NASPGHAN (The North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition) a ESPGHAN (The European Society for Pediatric Gstroenterology, Hepatology and Nutrition) nedoporučují provádět v rámci diagnostiky GER u kojenců a mladších dětí endoskopické vyšetření. To by mělo být indikováno jen ve výjimečných případech, kdy je nutné vyloučit diagnózy jako eozinofilní ezofagitida nebo žaludeční vředy.
Možnosti terapie GER
Mírné a ne příliš časté potíže s návratem žaludečního obsahu se u kojenců považují za fyziologické a obvykle nevyžadují léčbu. Medikamentózní terapie není v takových případech potřeba, neboť potíže odezní samovolně s postupem času. Ke zlepšení stavu mohou přispět režimová opatření, jako je hustější konzistence stravy, častější krmení menšími porcemi či správné polohování po krmení. U nekojených dětí doporučují NASPGHAN a ESPGHAN také 2- až 4týdenní krmení extenzivně hydrolyzovanou hypoalergenní kojeneckou výživou, v případě kojených dětí je vhodné zvážit vyloučení kravského mléka ze stravy matky.
K farmakoterapii se přistupuje, pokud pacienti nereagují na konzervativní léčbu nebo jsou jejich obtíže hodnoceny jako závažné. Preferovanou variantou jsou inhibitory protonové pumpy, které vykazují lepší účinnost než antagonisté H2-receptorů. Antacida se při léčbě GER u kojenců nevyužívají, ale je možné zvážit jejich nasazení u starších dětí s cílem ulevit od pálení žáhy. Prokinetika nejsou vzhledem k množství nežádoucích účinků doporučována. Chirurgická léčba je indikována u nejzávažnějších případů, kdy žádné farmakologické postupy nepřinášejí výsledky.
Gastroezofageální reflux ustupuje u 95 % kojenců do 12 měsíců věku. Pacienti, u kterých obtíže přetrvávají i po 18. měsíci věku, jsou náchylnější k rozvoji chronických obtíží.
(pak)
Zdroj: Leung A. K., Hon K. L. Gastroesophageal reflux in children: an updated review. Drugs Context 2019 Jun 17; 8: 212591; doi: 10.7573/dic.212591. eCollection 2019. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/31258618.
