Infodemie? Covid-19 a konspirační teorie na sociálních sítích

Úvod

Po vypuknutí pandemie covidu-19 zůstalo mnoho lidí izolováno ve vlastních domácnostech a řada z nich hledala společenský kontakt, zprávy a novinky na sociálních sítích. Přirozeným důsledkem situace je zvýšený sklon těchto osob uvěřit dezinformacím a šířit je dál. Mylné zprávy související se zdravím však ohrožují adherenci k informacím o zdraví populace a monitorování jejich šíření sociálními médii je zásadní pro porozumění vzniku a vývoji myšlenek s potenciálem negativně ovlivnit zdraví populace.

Cílem nové studie je využití dat z Twitteru pro popsání metod, které by charakterizovaly a klasifikovaly čtyři konspirační teorie spojené s pandemií covidu-19. Autoři také chtěli poskytnout ke každé z těchto konspiračních teorií kontext vycházející z prvních pěti měsíců pandemie.

Čtyři teorie spiknutí

Studie pracovala s následujícími konspiračními teoriemi:

1. Věže 5G sítě šíří virus SARS-CoV-2.
2. Nadace Billa a Melindy Gatesových financovala výzkum neviditelného inkoustu určeného pro trvalé zaznamenávání očkování u lidí z rozvojových zemí. V této souvislosti se objevily teorie o čipování lidí pomocí vakcíny proti onemocnění covid-19 s cílem kontroly populace.
3. Souvislost onemocnění covid-19 s HIV a důkazy o potenciálním laboratorním původu viru SARS-CoV-2.
4. Vakcíny: jejich (nefungování), souvislost vývoje vakcín sloužícího k pouhému obohacování výrobců apod.

Metodika studie

Zpracováno bylo zhruba 120 milionů tweetů o tématu covid-19 postovaných v období od konce ledna do začátku května 2020. Nejdříve bylo vyfiltrováno asi 1,8 milionu tweetů používajících běžné výrazy a za použití klasifikačních modelů random forest byly identifikovány tweety související se čtyřmi zmíněnými konspiračními teoriemi. Takto získané sety dat byly podrobeny dalším analýzám, které umožnily popsat lingvistické rysy konspiračních teorií o covidu-19 tak, jak se měnily v průběhu sledovaného období.

Výsledky

Analýza pomocí model-labeled dat byla přínosná pro zvětšení podílu dat odpovídajících dezinformačním indikátorům. Hodnoty se v analýze random forest mezi posuzovanými analýzami lišily (F1 skóre mezi 0,347 a 0,857) a zvyšovaly se s tím, jak byly dané konspirační teorie lépe úzce definovány. Výsledky ukázaly, že tweety s mylnými informacemi představovaly více negativních emocí ve srovnání s pravdivými zprávami a že teorie se v průběhu času vyvíjely – byly do nich zapracovávány detaily z jiných, nesouvisejících konspiračních teorií nebo skutečných událostí.

Závěr

Ačkoliv se autoři soustředili na dezinformace spojené se zdravím populace, jejich postupy nejsou pro tento tematický okruh specifické a lze je využít pro charakterizování dezinformací obecně. To je důležitý poznatek a první krok pro vytvoření cílených zpráv na sociálních sítích, které by potlačovaly šíření dezinformací. Nejdříve by posílání takovýchto zpráv mělo předejít všeobecné dezinformace dřív, než se stanou skutečně rozšířenými. V další fázi pak budou cílit na rozvíjející se konspirační teorie a jejich nové detaily, které jsou do nich postupně zabudovávány.

(mir)

Zdroj: Gerts D., Shelley C. D., Parikh N. et al. “Thought I’d share first” and other conspiracy theory tweets from the COVID-19 infodemic: exploratory study. JMIR Public Health Surveill 2021; 7 (4): e26527; doi: 10.2196/26527. Dostupné na https://publichealth.jmir.org/2021/4/e26527.

Foto: Unsplash.com