Léčba deprese u chlapce s Aspergerovým syndromem
Dvanáctiletý chlapec s Aspergerovým syndromem má od útlého dětství potíže se spánkem – vždy spal méně, než je obvyklé, od 2 let věku již nespal po obědě a dodnes spí málo. Usínání mu trvá dlouho, v noci se často budí.
Úvod
Dvanáctiletý chlapec s Aspergerovým syndromem má od útlého dětství potíže se spánkem – vždy spal méně, než je obvyklé, od 2 let věku již nespal po obědě a dodnes spí málo. Usínání mu trvá dlouho, v noci se často budí. Nespavost má negativní vliv na celkový výkon ve škole, na náladu, úzkosti a obsedantní myšlení. Úzkosti se u něj poprvé objevily v 9 letech věku, obsedantní myšlenky a rituály se projevily dva měsíce před vyšetřením u specialisty. Na podzim ho trápí splíny a večer mívá špatnou náladu.
Osobní anamnéza
Chlapec žije ve funkční rodině, matka, otec i bratr jsou zdrávi. Narodil se v termínu, ovšem s těžkou porodní hypoxií se skóre podle Apgarové 2–7–7. V mateřské škole byl spíš samotářský a zakřiknutý. Školní adaptace byla dobrá, ale navazování kontaktů se spolužáky se mu nikdy příliš nedařilo. Touží po kamarádech, ale neumí se s nimi skamarádit. Pokud se má soustředit, nastává u něj neklid. Intelektově se jedná o nadprůměrného školáka. Zajímají ho šachy, vesmír a ve volném čase sportuje. Ironii chápe, ale neumí adekvátně reagovat na některá sdělení cizích osob a je sociálně neobratný. Do úzkostných stavů se dostává například tehdy, pokud se má v něčem rozhodnout mezi dvěma variantami. Za nejhorší zážitek považuje porod a myslí si o sobě, že je hloupý.
Objektivní vyšetření
Chlapec byl při vyšetření lucidní, orientovaný byl místem, ale nikoliv časem. Byl na něm patrný neklid, nesoustředěnost a frustrace z neúspěchu. Forie se z niveau postupně dostávala do úzkostného ladění. Autoagrese ani heteroagrese nebyla pozorována, suicidální myšlenky nebyly zjištěny. Kromě diagnózy Aspergerova syndromu byla potvrzena lehká deprese, smíšené obsedantní myšlení a jednání a dále porucha aktivity a pozornosti.
Terapie
Pacientovi byl nasazen sertralin v počáteční dávce 25 mg denně, po dvou týdnech se dávka zvýšila na 50 mg. Chlapec byl při této léčbě bez výrazných depresivních prožitků, a proto rodiče po 9 měsících terapie požadovali vysazení medikace. S nástupem pacienta na gymnázium se ovšem potíže akcentovaly a chlapec opět začal užívat sertralin v dávce 50 mg denně. Jeho stav se poté zlepšil a nyní je s touto medikací dobře kompenzovaný. Rodiče zároveň více dbají na spánkový režim a dostatek volného času.
Závěr
U chlapce byla popsána komorbidní úzkost, deprese a porucha spánku spojené s Aspergerovým syndromem. Monoterapie sertralinem vedla ke stabilizaci celkového stavu.
(pak)
