Léčba deprese u pacienta s bipolární afektivní poruchou
U pětašedesátiletého muže s bipolární afektivní poruchou došlo ke zhoršení spánku, větší únavnosti, snížení výkonnosti a abulii. Dosavadní léčba nepřinášela významný efekt, a proto vyhledal lékaře kvůli úpravě medikace.
Osobní a rodinná anamnéza
Muž, nyní ve starobním důchodu, trpí bipolární afektivní poruchou. V roce 2014 mu byl diagnostikován diabetes mellitus 2. typu, nyní užívá perorální antidiabetika, operace a úrazy neguje. Rodinná anamnéza je bez psychiatrické zátěže.
Popis obtíží
Základní diagnóza pacientovi v minulosti zásadně nenarušovala každodenní činnosti. Relapsy s převažující depresivní fází se ovšem prohloubily a prodloužily v souvislosti s propadem fyzické zdatnosti a po smrti manželky v roce 2014. Další zhoršení stavu nastalo po odchodu do důchodu. U muže došlo k rozvoji poruch spánku, abulii a ke zhoršení celkové výkonnosti. Při spánkové deprivaci se u pacienta zhoršovaly projevy deprese. Vyšetření CT a MR bylo bez patologického nálezu, v laboratorním vyšetření byla pouze karence vitaminu B12, který je nyní suplementován.
Diagnóza a léčba
Na základě podrobného anamnestického rozhovoru, psychologického a kognitivního vyšetření byla potvrzena středně těžká depresivní fáze onemocnění.
Muž byl v minulosti léčen escitalopramem, ovšem jen s parciálním efektem. Po prodělání manické fáze začal užívat také lithium s titrací na 900 mg. Při nedostatečné účinnosti původního antidepresiva byl do medikace přidán sertralin, pouze s parciálním účinkem. S ohledem na poruchy spánku byl pacientovi předepsán agomelatin, který zpočátku vedl k úpravě insomnie, a posléze trazodon s patrným efektem. Při aktuálních potížích ovšem takto nastavená terapie nepřinášela požadovaný efekt, proto byl do medikace přidán klonazepam (0,5 mg). Pacient začal rovněž docházet na psychoterapii.
Hodnocení terapie
Kombinace farmakoterapie, psychoterapie a pravidelných kontrol vedla ke stabilizaci stavu, došlo k úpravě insomnie a nálada se u pacienta začala zlepšovat. Počet relapsů onemocnění se snížil, muž je přiměřeně kompenzován a jeho stav nevyžaduje hospitalizaci. Pacient snáší léčbu bez obtíží a neudává žádné nežádoucí účinky.
Závěr
Kazuistika dokládá nutnost individuálního nastavení a průběžné úpravy medikace, což společně s psychoterapií přináší efekt a zvyšuje compliance pacienta. Neopominutelným faktorem je řádná léčba insomnie, která výrazně ovlivňuje psychický stav pacientů.
(pak)
