Menší spotřeba sladkých nápojů vede ke snížení incidence diabetu, kardiovaskulárních příhod i počtu úmrtí
Prezentovaná data pocházející z Argentiny podporují nutnost zaměřit se na omezení spotřeby sladkých nápojů – toto by se mělo stát jednou z priorit preventivních zdravotních programů v různých zemích.
Úvod
Sladké nápoje jsou jedním z hlavních zdrojů přidaného cukru v dietě. Jejich zvýšená konzumace je spojena s moderním životním stylem, z pohledu zdravotních komplikací je spojena s obezitou, hypertenzí či rizikem rozvoje diabetu mellitu 2. typu. V řadě zemí probíhají s větším či menším efektem kampaně s cílem snížit jejich konzumaci, nicméně v mnoha zemích tato opatření nejsou či po dlouhou dobu nebyla zavedena nebo neměla valný úspěch. Jednou z těchto zemí je i Argentina, kde se odhaduje průměrná spotřeba sladkých nápojů na 120–130 litrů/hlava a rok. Mezi lety 2005 a 2013 stoupla prevalence obezity a nadváhy z 49 % na 58 %.
Studie – projekční model
Data prezentovaná v této studii pocházejí právě z Argentiny. Použit byl model, jenž je počítačovou simulací hodnotící výskyt kardiovaskulárních příhod a mortalitu u populace ve věku 35–94 let a zahrnuje také životní styl. Snahou bylo odhadnout efekt snížení příjmu slazených nápojů na zdraví populace a použít tato data také jako vyjednávací nástroj pro eventuální zavedení omezení (např. zvýšení daní) konzumace sladkých nápojů.
Kdo ze snížení konzumace sladkých nápojů profituje
Jelikož si autoři nebyli jisti přesným množstvím konzumace sladkých nápojů v jednotlivých věkových kategoriích, byly vypracovány dva odhady dle vstupní míry konzumace sladkých nápojů (nižší a vysoká) se dvěma scénáři, zahrnujícími 10% a 20% pokles konzumace. Pro odhadované rozmezí let 2015–2024 vedla 10% redukce konzumace sladkých nápojů s kalorickou kompenzací 39 % ke snížení incidence případů diabetu o 13 300 (tj. 1,7 %) u odhadu se vstupně nižší konzumací a až o 27 700 (3,6 % všech nových diagnóz) u případů se vstupně vysokou mírou konzumace těchto nápojů. Toto by vedlo taktéž ke snížení výskytu infarktu myokardu o 2 500–5 100 událostí a ke snížení úmrtí ze všech příčin o 2 700–5600. Při 20% snížení s 39% kalorickou kompenzací by byl pro incidenci diabetu odhadovaný pokles 26 200–53 800 (pro nižší vstupní konzumaci vs. vysokou), pro výskyt infarktu myokardu by pokles případů představoval 4 800–10 000 a pro celková úmrtí pak 5 200–11 000.Největší pokles výskytu diabetu a kardiovaskulárních příhod byl pozorován v nejmladší hodnocené věkové kategorii (35–44 let) a toto se týkalo jak žen, tak i mužů. Dále pro všechny věkové kategorie platilo, že při snížení konzumace sladkých nápojů by bylo možné vyhnout se sledovaným zdravotním komplikacím více u mužů než u žen.
Závěr
Tato studie, i přes limitace dané zejména nemožností získat přesná data o konzumaci sladkých nápojů v jednotlivých věkových kategoriích a při nemožnosti modelovat situaci pro jedince mladší 34 let, přináší data podporující teorii, že i relativně malé snížení konzumace sladkých nápojů může vést k významnému poklesu incidence diabetu, kardiovaskulárních obtíží a také mortality.
(eza)
Zdroj: Salgado M. V., Penko J., Fernandez A., Konfino J., Coxson P. G., Bibbins-Domingo K., Mejia R. Projected impact of a reduction in sugarsweetened beverage consumption on diabetes and cardiovascular disease in Argentina: A modeling study. PLoS Med 17 (7): e1003224; https://doi.org/ 10.1371/journal.pmed.1003224. Dostupné na https://journals.plos.org/plosmedicine/article?id=10.1371/journal.pmed.1003224.
