Neoadjuvantní terapie karcinomu prostaty
Kazuistika popisuje případ mladého pacienta s vysoce rizikovým lokálně pokročilým karcinomem prostaty, který nad očekávání profitoval z neoadjuvantní terapie leuprorelinem.
Anamnéza
Pacient, 55 let, udával mikční potíže trvající již 3 roky, na základě čehož byl odeslán na urologické vyšetření. Doposud se s ničím neléčil a rodinná zátěž je nevýznamná.
Vstupní vyšetření, diagnóza
Biopsií prostaty byl odhalen středně a nízce diferencovaný adenokarcinom s Gleasonovým skóre 3 + 4 (pT2bN0M0 dle TNM klasifikace). Pro zjištění přítomnosti metastáz byla provedena scintigrafie a CT hrudníku a břicha. Výsledky těchto vyšetření byly negativní. Ultrasonografickým vyšetřením horních močových cest nebyla zjištěna žádná patologie. Prostata byla palpačně tuhá až kamenná. Krevní obraz, parametry koagulace, výsledky biochemického vyšetření krve a kultivace moči byly v normě. Kromě obtíží s močením pacient netrpěl žádnými bolestmi. Jeho celková fyzická kondice byla dobrá (ECOG status 0).
Terapie
Byla zahájena neoadjuvantní léčba kombinací leuprorelinu a bikalutamidu před plánovanou radikální prostatektomií či radioterapií. Hodnota PSA při zahájení terapie byla 75 ng/ml. Pacient na začátku léčby trpěl návaly horka, které do dvou měsíců ustoupily. Dále pozoroval zduření prsních žláz, což jej však nijak neobtěžovalo. Po třech měsících kombinační léčby poklesla hodnota PSA na 0,63 ng/ml a terapie byla následně redukována na monoterapii leuprorelinem. Poté došlo k dalšímu snížení hodnoty PSA na 0,29 ng/ml.
Zhodnocení terapie
Neoadjuvantní terapie leuprorelinem byla u pacienta nad očekávání úspěšná. Pacient léčbu toleroval výborně, netrpěl bolestmi a nepozoroval žádné vedlejší příznaky, pouze přetrvávající mikční obtíže. Celková účinnost podaného léčivého přípravku byla hodnocena 88 body ze 100. S ohledem na nízký věk pacienta a celkově dobrý zdravotní stav je dalším plánovaným krokem radikální léčba.
