Poruchy cirkadiánního rytmu u pacientů trpících Alzheimerovou demencí

Úvod

U pacientů trpících Alzheimerovou chorobou dochází ke zhoršení kvality spánku a nočnímu probouzení, které jsou častější a déletrvající než u zdravých osob. Typickým symptomem neurodegenerativního onemocnění je fragmentace spánku, vyznačující se zkracováním doby spánku, opakovaným probouzením v noci a fázemi nočního bdění, často i s předčasným ranním probouzením.Pokročilé onemocnění je často komplikováno inverzí cirkadiánního rytmu, představující negativní zátěž nejenom pro pacienta, ale i pro osoby o něj pečující. Důležitou úlohu v poruchách cirkadiánního rytmu představuje ukládání beta-amyloidu do mozkové tkáně. Poruchy spánkového cyklu jsou spojeny s větší prevalencí deprese, agresivity a poruch chování.Pacienty trpící poruchami chování je někdy nutné přechodně zklidnit podáváním antipsychotik. Ve většině případů bývá farmakem první volby tiaprid, který je pacienty dobře tolerován. Jedná se o dibenzepinový přípravek s minimem antipsychotických vlastností, ale s výrazným působením na poruchy chování u pacientů s organickým psychosyndromem a deliriem.

Výsledky studie

Musiek E. S. et al. v roce 2018 publikovali v časopise JAMA Neurology studii, která se zabývala poruchami cirkadiánních rytmů u stárnoucích osob s ohledem na preklinickou formu Alzheimerovy choroby. Pro účely studie byla analyzována data 189 účastníků bez kognitivního deficitu (121 žen, 68 mužů), jejichž průměrný věk činil 66,6 ± 8,3 roku. Současně s analýzou cirkadiánního rytmu bylo účastníkům studie provedeno vyšetření biomarkerů z mozkomíšního moku a zobrazovací vyšetření za účelem ozřejmění depozit amyloidu.Preklinická forma Alzheimerovy choroby verifikovaná pomocí biochemického a zobrazovacího vyšetření byla ve studii asociována s fragmentací spánku, a to nezávisle na věku a pohlaví. Zejména u mužů bylo s fragmentací spánku spojeno také stárnutí.

Závěr

Poruchy spánku a cirkadiánního rytmu jsou často asociovány s klinickým průběhem Alzheimerovy choroby. Přítomnost abnormalit cirkadiánního rytmu u preklinické formy Alzheimerovy choroby naznačuje, že cirkadiánní dysfunkce může být součástí patogeneze časného onemocnění a mohla by sloužit jako biomarker preklinické formy Alzheimerovy choroby.

(holi)

Zdroje:

1. Rusina R., Holmerová I. Poruchy spánku a nočního chování u Alzheimerovy nemoci a dalších demencí. Neurol. pro praxi 2014; 15 (4): 182–185. Dostupné na https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2014/04/04.pdf.

2. Jirák R. Poruchy chování a nálady u demencí. Psychiatr. pro praxi 2011; 12 (2): 56–6. Dostupné na https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201102-0003_Poruchy_chovani_a_nalady_u_demenci.php.

3. Musiek E. S., Bhimasani M., Zangrilli M. et al. Circadian Rest-Activity Pattern Changes in Aging and Preclinical Alzheimer Disease. JAMA Neurol 2018 May 1; 75 (5): 582–590; doi:               10.1001/jamaneurol.2017.4719. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29379963.