Pregabalin v terapii generalizované úzkostné poruchy s komorbidní depresí – popis klinického případu
Generalizovaná úzkostná porucha patří mezi nejčastější nozologické jednotky v rámci úzkostných poruch. Na případu geriatrické pacientky byla popsána úspěšná terapie úzkostné poruchy a deprese pregabalinem v kombinaci s klomipraminem.
Úvod
Generalizovaná úzkostná porucha vykazuje vysokou prevalenci v geriatrické populaci, často v kombinaci s další psychiatrickou komorbiditou, například depresí. Příznaky onemocnění výrazně snižují kvalitu života a narušují vykonávání každodenních činností a zapojení do sociálního života. Mezi základní pilíře léčby patří psychoterapie a podávání psychofarmak.Pregabalin patří mezi relativně nové přípravky indikované k terapii generalizované úzkostné poruchy, a v současné době je navíc doporučovaný i jako lék první volby. Působí prostřednictvím snížení koncentrace excitačních neurotransmiterů v centrálním nervovém systému (například glutamátu).
Popis klinického případu
78letá pacientka byla poprvé vyšetřena na psychiatrické ambulanci v roce 2011 pro nespavost, nervozitu, podrážděnost, úzkostné stavy, poruchy koncentrace způsobené manželskou krizí (manžel po dlouholetém manželství od pacientky odešel). Pacientka se neléčila s žádným somatickým onemocněním, obtíže s úzkostmi udávala od mládí, přechodně je řešila alkoholem, na kterém se stala závislá. Prodělala protialkoholní léčbu a již několik let plně abstinuje.Na úzkost nejprve užívala alprazolam, který přechodně zmírnil obtíže, ale postupně se efekt vytrácel a pacientka se na něm stala závislá. Pro současné depresivní stavy byly pacientce nasazeny mirtazapin a sertralin, na této léčbě se upravil spánek. Pacientka v roce 2013 pro celkové zklidnění situace léčbu přerušila a v ambulanci se objevila znovu v prosinci 2016.V té době stále trpěla úzkostmi, řešila je užíváním alprazolamu. V mezidobí jí praktická lékařka nasadila ještě trazodon v denní dávce 50 mg. Pacientka po něm usnula, ale udávala nekvalitní spánek. Objektivně byl diagnostikován depresivní syndrom, chronická bolest, generalizovaná úzkostná porucha, insomnie a vysoce suspektní závislost na benzodiazepinech.Do medikace tak byl přidán klomipramin v dávce 25 mg večer a hydroxizin 50 mg rozdělený do dvou dávek. Při kontrole v lednu 2017 udává úpravu spánku, zmírnění bolestí a projevů deprese. Nadále však přetrvávaly stavy úzkosti, vnitřního chvění, nervozity a neklidu. Současně se jí nepodařilo dodržet plán vysazení alprazolamu. Pacientce tak byl pro nedostatečný efekt vysazen hydroxizin a nasazen pregabalin v dávce 75 mg ráno a večer.Při kontrole po měsíci, v únoru 2017, udávala částečné zmírnění úzkostí a postupné vysazování alprazolamu. Dávka pregabalinu byla navýšena na 75 mg ráno a 150 mg večer. Při kontrolním vyšetření po dalším měsíci udala, že alprazolam již neužívá (potvrzeno u praktického lékaře), spánek je kvalitní a úzkost pociťuje pouze situačně, při komunikaci s manželem. Celkově pocítila zlepšení stavu a již byla schopna pocítit radost.Zdravotní stav pacientky byl stabilizovaný na kombinaci klomipraminu v dávce 25 mg denně a pregabalinu 75 mg ráno a 150 mg večer. Na kontrole v únoru 2018 udávala výrazné zlepšení kvality života, absenci úzkostí a poruch spánku a současné zapojení do aktivního života.
Závěr
Kazuistika popisuje úspěšnou terapii generalizované úzkostné poruchy a deprese u starší pacientky pomocí pregabalinu a klomipraminu. Díky užívání pregabalinu se pacientka také zbavila závislosti na alprazolamu.
Zdroj: Šebelová L., Šebela A. Efekt pregabalinu v léčbě generalizované úzkostné poruchy s komorbidní depresí u geriatrické pacientky. Psychiatr. pro praxi 2018; 19 (1): 29–30. Dostupné na https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201801-0007_Efekt_pregabalinu_v_lecbe_generalizovane_uzkostne_poruchy_s_komorbidni_depresi_u_geriatricke_pacientky.php.
