Přehled z databáze Cochrane Library se zabývá efektem nazálních kortikosteroidů na nealergickou rýmu
Přehled publikovaný v listopadu 2019 přináší hodnocení přínosu intranazálních kortikosteroidů při léčbě rýmy nealergického původu.
Úvod
Nealergická rýma je běžným jevem, její prevalence se ve společnosti odhaduje mezi 10 a 20 %. Na jejím vzniku se může podílet řada faktorů – pracovní prostředí, cigaretový kouř, hormonální vlivy, užívané léky či strava. Léčba nealergické rýmy je často neefektivní a užívání intranazálních kortikosteroidů, které patří mezi nejčastěji předepisovanou farmakoterapii, provázejí nejasnosti ohledně jejich účinnosti a přínosu.
Cíl a popis přehledu
Cílem přehledu bylo zhodnotit účinnost intranazálně podávaných kortikosteroidů u dětí starších 12 let a dospělých s nealergickou rinitidou. Autoři přehledu pracovali s 13 randomizovanými kontrolovanými studiemi zahrnujícími 2 045 subjektů. Studie srovnávaly intranazální kortikosteroidy v různé formě a s různým dávkováním s placebem či jinými léčivými přípravky. Sledování pacientů netrvalo v žádné studii déle než 3 měsíce. Hlavním cílem bylo posouzení účinnosti podle hodnocení závažnosti rýmy a souvisejících symptomů udávaných samotnými pacienty a výskyt krvácení z nosu coby významného nežádoucího účinku. K sekundárním cílům patřilo hodnocení kvality života související se zdravím či výskyt dalších nežádoucích účinků. Autoři pro hodnocení kvality důkazů u každého sledovaného cíle využili metodiku GRADE. Data byla poolovaná a v analýze autoři pracovali se standardizovaným průměrným rozdílem (SMD).
Výsledky
Při léčbě trvající méně než 4 týdny mohou intranazální kortikosteroidy zlepšit závažnost projevů nealergické rýmy hodnocené pacienty pomocí skóre TNS (total nasal symptom) v porovnání s podáváním placeba (SMD −0,74, 95% CI = −1,15–0,33). Kvalita důkazů byla hodnocena jako nízká. Výsledky pro léčbu trvající déle než 4 týdny a méně než 3 měsíce byly SMD −0,24; 95% CI = −0,67–0,20; uzavřeno jako velmi nízká kvalita důkazů.Čtyři studie zabývající se rizikem krvácení z nosu při užívání intranazálních kortikosteroidů naznačují, že tato léčba představuje větší riziko než podávání placeba (65 případů versus 31 případů na 1 000 pacientů), stupeň kvality důkazů byl hodnocen jako střední.Kvalitou života související se zdravím se kvantitativně zabývala pouze jedna studie. Z jejích výsledků vyplývá, že krátkodobé užívání intranazálních kortikosteroidů může mít pozitivní dopady na kvalitu života, ale při dlouhodobějším užívání přínosy mizí.Relevantní srovnání topické léčby alergické rýmy pomocí kortikosteroidů a dalších léčivých přípravků není možné, neboť není k dispozici dostatek studií s kontrolními skupinami pacientů, již užívali například mořskou vodu, antihistaminika, kapsaicin, ipratropiumbromid, kromoglykát sodný nebo různé kombinované terapie.
Závěr
Ze zjištěných poznatků vyplývá, že efekt intranazálních kortikosteroidů je při zmírňování obtíží souvisejících s nealergickou rýmou v porovnání s placebem nejistý. Míra jistoty pro jednotlivé závěry byla většinou nízké kvality. Poznatky dále naznačují, že kortikosteroidy představují riziko s ohledem na výskyt krvácení z nosu. Kvůli nedostatku studií srovnávajících kortikosteroidy s dalšími způsoby terapie není možné vyslovit jednoznačné závěry a doporučení, jaké možnosti léčby jsou pro pacienty s nealergickou rýmou lepší.
(pak)
Zdroj:Segboer C., Gevorgyan A., Avdeeva K., Chusakul S., Kanjanaumporn J., Aeumjaturapat S., Reeskamp L. F., Snidvongs K., Fokkens W. Intranasal corticosteroids for non-allergic rhinitis. Cochrane Database Syst. Rev. 2019 Nov 2; 2019 (11); doi: 10.1002/14651858.CD010592.pub2. Dostupné na https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD010592.pub2/full.