Refluxní choroba jícnu: běžné i méně známé symptomy onemocnění
Refluxní choroba jícnu je onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem. Onemocnění se projevuje řadou příznaků, které se obecně dělí na ezofageální a extraezofageální.
Úvod
Gastroezofageální reflux je definován jako zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Do určité míry se jedná o fyziologický stav, který není vnímán nepříjemně. Reflux se stává patologickým, pokud vyvolává opakované a obtěžující symptomy nebo lze prokázat objektivní změny na jícnu i bez doprovodných symptomů.Refluxní choroba jícnu je onemocnění způsobené patologickým refluxem. Příznaky onemocnění jsou přitom velmi heterogenní. Obecně je lze rozdělit na ezofageální a extraezofageální. Jícnové symptomy se poté rozdělují ještě na typické a atypické.
Ezofageální symptomy onemocnění
Za typické ezofageální symptomy lze považovat pyrózu („pálení žáhy“), která se vyskytuje u 73–83 % nemocných, a regurgitaci žaludečních šťáv. Pyróza většinou nečiní diagnostické obtíže, nejčastěji je lokalizována od epigastria k manubrium sterni a nejčastěji se objevuje po jídle, v horizontální poloze nebo v předklonu.Mezi atypické ezofageální symptomy patří dysfagie (objevuje se až ve 40 % případů), nekardiální bolest na hrudi, odynofagie, říhání, záchvatovité slinění, zvracení, globus (pocit cizího tělesa v krku) a bolesti v epigastriu.
Extraezofageální symptomy onemocnění
V posledních letech nabývají se zlepšením diagnostických možností na významu extraezofageální symptomy onemocnění. Při takzvaném extraezofageálním refluxu dochází k průniku šťáv nad úroveň horního jícnového svěrače do oblasti hrtanu, dýchacích cest, dutiny ústní a nosní a nejspíše až do paranazálních a středoušních dutin.Mezi příznaky postižení hrtanu patří refluxní (zadní) laryngitida, chronický kašel, chrapot, granulomy a uzlíky hlasivek, ale i laryngospazmus a karcinom hrtanu. Reflux je asociován také s onemocněním dolních cest dýchacích v podobě bronchiálního astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci, méně známá je i asociace s idiopatickou plicní fibrózou.Při návratu šťáv do dutiny ústní je pozorována vyšší kazivost zubů, doprovázená zápachem z úst, mezi další příznaky patří chronická faryngitida, zvýšená tvorba slin a poruchy chuti. Extraezofageální reflux může být i příčinou chronické rinosinusitidy, sekretorické otitidy nebo recidivujících akutních otitid.U řady těchto symptomů není reflux jediným vyvolavatelem, je však na něj třeba v rámci diferenciální diagnostiky pomýšlet, protože případná antirefluxní léčba může ovlivnit i zdánlivě nesouvisející obtíže.
Závěr
Refluxní choroba jícnu je asociována s řadou ezofageálních a extraezofageálních symptomů. Souvislost mezi refluxní chorobou a extraezofageálními symptomy nebyla v řadě případů doposud spolehlivě objasněna. Reflux se tak udává i za možného spoluviníka v etiopatogenezi nádorových malignit v oblasti dutiny ústní a laryngu. Na všechny známé i méně známé symptomy je tak třeba pomýšlet v rámci diferenciální diagnostiky obtíží, protože léčba refluxu může ulevit i od zdánlivě nesouvisejících obtíží.
(holi)
Zdroje:
1. Kellerman R., Kintanar T. Gastroesophageal Reflux Disease. Prim Care 2017 Dec; 44 (4): 561–573; doi: 10.1016/j.pop.2017.07.001. Epub 2017 Oct 5.
2. Mousa H., Hassan M. Gastroesophageal Reflux Disease. Pediatr Clin North Am 2017 Jun; 64 (3): 487–505; doi: 10.1016/j.pcl.2017.01.003.
3. Richard Češka a kolektiv. Interna. 2. vydání. Praha: Triton 2016. Počet stran 870. ISBN 978-80-7387-895-5.
