Rychlá odpověď na léčbu leuprorelinem u vysoce rizikového pacienta

Anamnéza

Tato kazuistika popisuje třiapadesátiletého muže s dvouletou anamnézou mikčních obtíží, který se dosud s ničím neléčil. Taktéž jeho rodinná anamnéza byla nevýznamná. Na základě obtíží byl odeslán na urologické vyšetření.

Vyšetření

Prostata byla palpačně tuhá až kamenná, vstupní hladina PSA byla 75 ng/ml, podíl volné frakce PSA byl 5 %. Krevní obraz, parametry koagulace, biochemické vyšetření krve a kultivace moči měly normální výsledky. Ultrasonografie horních močových cest byla bez patologie. Postmikční reziduum bylo 25 ml, objem prostaty byl 28 cm³.

Byla provedena biopsie prostaty, kde byl ve všech vzorcích zachycen středně a nízce diferencovaný adenokarcinom bez perineurální propagace, Gleasonovo skóre bylo 3 + 4. CT hrudníku a břicha ani scintigrafie skeletu neprokázaly metastatické šíření. ECOG performance status byl 0, Karnofského index 100. Pacient netrpěl žádnými bolestmi, pouze iritačními obtížemi močových cest.

Diagnóza

Pacientovi byl diagnostikován vysoce rizikový lokálně pokročilý karcinom prostaty, klasifikován pT2bN0M0.

Počáteční léčba

12. 5. 2020 byla zahájena neoadjuvantní léčba plánované radikální prostatektomie nebo radioterapie. Zvolena byla kombinace leuprorelinu a bikalutamidu v dávce 50 mg.

Monoterapie leuprorelinem

Po třech měsících léčby touto kombinací poklesla hladina PSA na 0,63 ng/ml. Léčba byla proto redukována na monoterapii leuprorelinem. V říjnu roku 2020 byla hodnota PSA 0,29 ng/ml. V době hodnocení ještě neproběhla radioterapie, ale účinek neoadjuvantní terapie byl hodnocen jako vynikající, stejně jako její tolerance. Pacient byl nadále bez bolesti, pouze s mikčními obtížemi. Na začátku léčby muž udával návaly horka, které do dvou měsíců ustoupily. Cítil také tlak v obou prsních žlázách a pozoroval jejich mírné zduření, ale nijak jej to neobtěžovalo.

Závěr

Neoadjuvantní léčba leuprorelinem u vysoce rizikového lokálně pokročilého adenokarcinomu probíhala nad očekávání úspěšně. Léčba byla skvěle tolerována, pacient netrpěl bolestmi, měl pouze potíže s mikcí.

Komentář

Kazuistika popisuje případ mladého muže s diagnózou vysoce rizikového lokálně pokročilého karcinomu prostaty pT2bN0M0. Po neoadjuvantní léčbě plánované radikální prostatektomie nebo radioterapie kombinací leuprorelinu a bikalutamidu hladina PSA signifikantně poklesla, a proto byla léčba redukována na monoterapii leuprorelinem. Pacient terapii snášel velmi dobře, žádné větší problémy ani bolesti neměl, pouze přetrvávaly mikční obtíže. Vzhledem k mladému věku pacienta a dobrému celkovému zdraví, kterému se jinak těšil, je dalším očekávaným krokem radikální léčba.