Skiagram nebo CT hlezna: kolik patologických změn nám uniká?
Jaká je šance, že při rutinním rentgenovém vyšetření, či dokonce během operace uniknou některé patologické změny při zlomenině hlezenního kloubu diagnostice? Na tuto otázku se zaměřil tým polských vědců.
Úvod
Trauma hlezenního kloubu představuje asi 30 % sportovních zranění a meziročně stoupá výskyt zlomenin hlezna také u starších žen. U 30–40 % pacientů se po zahojení fraktury v oblasti hlezna rozvine časná osteoartróza, a naopak 70–80 % případů osteoartrózy hlezna má traumatické pozadí. Časná artróza pak má hluboký nepříznivý dopad na kvalitu života pacientů, zvláště v mladém věku.
Diagnostika je klíčová
Rozhodujícím krokem je řádná diagnostika postihující charakter i rozsah poranění, na kterou pak může navazovat adekvátní řešení. Proto se tým polských vědců zaměřil na patologie, které mohou uniknout diagnostice při zobrazovacím vyšetření zlomeniny hlezna pouze pomocí rentgenu. V retrospektivní studii se autoři pokusili vytipovat nejčastěji přehlédnuté patologie a vyhodnotit přesnost vyhodnocení rentgenového snímku také v závislosti na specializaci a zkušenosti hodnotícího lékaře.
Design studie
V letech 2012–2019 bylo v Carolina Medical Center ve Varšavě ošetřeno 6 508 osob s poraněním hlezenního kloubu. U 454 z nich potvrdilo rentgenové vyšetření frakturu. Ze studie byli vyřazeni pacienti s izolovanou jednoduchou frakturou mediálního nebo laterálního maleolu, pacienti s frakturou talu a pacienti s prodělanou operací v této oblasti. Zařazeno bylo 67 osob – 31 mužů a 36 žen – průměrného věku 51,2 roku (rozmezí 9–83 let).
Všichni podstoupili rentgenové vyšetření obou hlezenních kloubů v předozadní, laterální a vnitřní šikmé projekci a také CT vyšetření. Skiagramy posuzovali tři nezávislí hodnotitelé s různou mírou zkušenosti v zobrazovací diagnostice (neatestovaný ortoped, zkušený atestovaný ortoped a muskuloskeletální radiolog), aniž by znali výsledky CT vyšetření. Jejich závěry pak byly konfrontovány s CT snímky.
Výsledky
Porovnání rentgenových a CT snímků ukázalo, že na standardním skiagramu může být přehlédnuto asi 40 % (95% CI: 32–50 %) patologií, a to bez ohledu na míru zkušenosti hodnotícího lékaře. Nejčastěji byly přehlédnuty avulzní zlomeniny, zlomeniny pilonu tibie nebo volné úlomky kostí.
Závěr
Autoři této práce došli k závěru, že CT vyšetření vede u zlomenin kotníku ke zpřesnění diagnostiky a mohlo by snížit riziko následného rozvoje osteoartrózy.
(pez)
Zdroj: Szymański T., Zdanowicz U. Comparison of routine computed tomography and plain X-ray imaging for malleolar fractures – How much do we miss? Foot and Ankle Surgery, 2021. DOI: 10.1016/j.fas.2021.03.025. Dostupné na https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1268773121000783?via%3Dihub.
Foto: Pexels.com
