Terapie akutního neklidu u Parkinsonovy nemoci

Psychotické stavy u PN

Psychotické příznaky jsou u Parkinsonovy nemoci indukovány především její cílenou léčbou. Projevují se zmateností, agitovaností, živými sny nebo nočními děsy. V těžších případech se přidávají zrakové nebo sluchové halucinace a paranoidní představy. Nejzávažnějším stavem je rozvoj deliria s přítomností kvalitativní poruchy vědomí, myšlení, paměti i afektu.

Léčebné možnosti

Prvním krokem léčby psychotických stavů obvykle bývá úprava antiparkinsonské medikace. Přistupuje se ke snížení až vysazení anticholinergik, amantadinu, inhibitorů MAO-B a agonistů dopaminu. Minimální účinná dávka levodopy se ovšem musí ponechat.Pokud psychotické příznaky přetrvávají, je nutné nasadit antipsychotika. Zcela kontraindikována je léčba klasickými antipsychotiky, při jejichž podávání hrozí riziko vzniku akinetické krize a neuroleptického maligního syndromu. Volí se pouze přípravky ze skupiny atypických antipsychotik, zahrnující klozapin, quetiapin nebo olanzapin.Pro zvládnutí akutních psychotických stavů s neklidem je lékem volby tiaprid. Přednostně se podává parenterálně, tedy v injekční formě, nebo v kapkách. Maximální denní dávka by neměla překročit 1200 mg.

Klinické studie s tiapridem

Doporučení užívat tiaprid vychází především z klinické praxe, protože v odborné literatuře nejsou dostupné relevantní klinické studie s tiapridem u populace pacientů s Parkinsonovou nemocí. Existují ovšem studie s tiapridem u seniorů, které účinnost a bezpečnost v léčbě akutního neklidu dobře demonstrují.Účinnost tiapridu v léčbě agitovanosti u starších nemocných byla zkoumána v několika dvojitě zaslepených klinických studiích. Výsledky prokázaly, že tiaprid byl v dávkách 100–400 mg denně účinnější než placebo, chlorpromazin a lorazepam. V dalších dvou recentních studiích byl efekt tiapridu srovnatelný s melperonem a haloperidolem.V České republice byly provedeny dvě prospektivní otevřené multicentrické klinické studie hodnotící účinnost tiapridu ve formě tablet a kapek u geriatrických pacientů s poruchou chování. Do skupiny užívající tiaprid ve formě kapek bylo zařazeno celkem 1029 pacientů, jež byli léčeni po dobu 14 dní. Již po dvou dnech od zahájení léčby bylo prokázáno signifikantní snížení intenzity symptomů včetně agitovaného chování hodnocených škálou BARS (Brief Agitation Rating Scale) o 15 %, po týdnu o 30 % a po dvou týdnech až o 50 % u obou lékových forem. Výsledky naznačily dobrou a vzájemně srovnatelnou terapeutickou účinnost obou forem léku. Přípravek byl pacienty dobře tolerován. 

Závěr

Tiaprid je osvědčený lék v terapii akutního neklidu a v klinické praxi jej lze použít také u pacientů s Parkinsonovou nemocí.

(svat)

Zdroje:Kopeček M. Aktualizované klinické a teoretické aspekty podávání antipsychotik. Klin. farmakol. a farm. 2012; 26 (1): 18–28. Dostupné na https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2012/01/05.pdf.Ulmanová O., Růžička E. Parkinsonova nemoc – základy terapie a diferenciální diagnostiky. Psychiat. pro praxi; 2007; 2: 60–62. Dostupné na https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2007/02/03.pdf.Topinková E. Postmarketingové sledování účinnosti tabletové a kapkové formy tiapridu v léčbě agitovanosti a neklidu ve stáří. Psychiatr. pro praxi; 2002; 4: 180–184. Dostupné na https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2002/04/09.pdf.