Terapie deprese s poruchami spánku

Osobní anamnéza

Pacient je tělesně zdráv, má ale řadu rizikových faktorů. Vyrůstal v dětském domově, jeho otec byl alkoholik. Další údaje o příbuzných nemá.

Subjektivní obtíže

Při prvním vyšetření si stěžoval na podrážděnost, pokleslou náladu, napětí a nervozitu. Večer obtížně usínal a v noci se často budil. Přes den mu scházela motivace k jakýmkoli aktivitám, neměl ani chuť k jídlu. Nespavost se dostavila zároveň s ostatními příznaky a spoluvytvářela klinický obraz depresivní poruchy.

Objektivní vyšetření

Spolupráce při vyšetření byla dobrá, psychomotorické tempo jen mírně zpomalené. Bylo zde zjevné depresivní ladění, apatie, hypobulie, tenze a zvýšená iritabilita. Pacient hovořil o své hypohedonii, nechuti k jídlu a nespavosti, ale neprojevoval psychotické symptomy ani suicidální sklony. Základní laboratorní vyšetření bylo v normě, zobrazovací vyšetření nebyla provedena. Diagnóza byla uzavřena jako středně těžká depresivní epizoda s poruchami spánku.

Léčba a její hodnocení

Vzhledem ke komorbidní hyposomnii a nechutenství lékař nasadil v úvodu léčby mirtazapin, postupně titrovaný do dávky 30 mg denně na noc. Pro přetrvávající tenzi a zvýšenou podrážděnost byl přidán do kombinace quetiapin v dávce 100 mg denně. Zároveň s farmakologickou léčbou docházel pacient na podpůrnou psychoterapii. Po zlepšení spánku zhruba od 4. dne léčby došlo ve 3. týdnu k rozjasnění nálady. Asi během druhého týdne po přidání quietiapinu do medikace udával pacient zmírnění tenze. Počáteční mírná sedace postupně odezněla, jiné nežádoucí účinky pacient ani lékař nepozorovali.

Závěr

Medikace mirtazapinem a quetiapinem byla u tohoto pacienta se středně těžkou epizodou deprese a poruchou spánku účinná, jen s krátkodobou nežádoucí sedací v úvodu léčby. Hyposomnie odezněla spolu s ostatními projevy deprese.