Terapie depresivní poruchy středně těžké fáze
Kazuistika popisuje případ ženy trpící depresivní poruchou po prodělaném onemocnění covid-19. Po nedostatečné terapeutické odpovědi na tianeptin byl nasazen bupropion , čímž bylo dosaženo výrazného zlepšení stavu.
Anamnéza
53letá žena je profesionální pěstounka. Pěstounem je i její manžel. Mají 7 dětí, o 5 z nich pečují a 2 jsou již samostatné. Pacientka pravidelně užívá antihypertenziva a navštěvuje hypertenzní poradnu. Prodělala apendektomii a následkem úrazu měla utržený sval na levém lýtku. Rodinná zátěž ze strany otce je významná, trpěl chronickým onemocněním GIT a spáchal bilanční sebevraždu.
Koncem roku 2020 onemocněla pacientka covidem. Onemocnění mělo obtížný průběh a trvalo 2 měsíce. Bylo provázeno únavou, nízkou výkonností, nespavostí, páteřními obtížemi a slabostí. Léčila se doma a uvádí, že ji nemoc velmi vyčerpala po fyzické i psychické stránce. V únoru 2021 se již cítila lépe, ale začala vnímat pocity vnitřního chvění, třesu a parestezie. Navštívila pohotovostní ambulanci, kde byly naměřeny kolísavé hodnoty krevního tlaku, a následně byla hospitalizována na neurologickém oddělení. Byla zjištěna spasmofilie a drobné minerální změny (hypokalémie). Pacientka začala pro uváděné GIT obtíže užívat omeprazol a betahistin na závratě.
Byla zahájena rehabilitační léčba vertebrogenního algického syndromu, na kterou pacientka navázala individuálně volenou fyzioterapií, což vedlo k úlevě od páteřních obtíží.
Setrvávaly však problémy se spánkem a třes. Pacientka zmiňovala krátkodobé zhoršení paměti. Bylo zahájeno podávání alprazolamu v nízké dávce, které však mělo jen přechodný efekt. Pacientka na sobě pozorovala, že se musí do všeho nutit, pociťovala ztrátu energie a byla málomluvná.
Vstupní vyšetření, diagnóza
Pacientka vyhledala psychiatra, který na základě uváděných potíží diagnostikoval depresivní poruchu středně těžké fáze s úzkostnou symptomatikou provázenou rušivým spánkem.
Předchozí terapie
Po úvodním vyšetření v roce 2021 byla zahájena terapie kombinací tianeptinu, trazodonu a klonazepamu. Tianeptin nebyl tolerován a následně došlo k vysazení. Titrací dávky trazodonu na 125 mg bylo dosaženo optimální regulace spánkových potíží. Vyšší dávky způsobovaly denní únavu. Klonazepam byl postupně odbourán. Ke zlepšení koncentrace a zmírnění denní únavy byla doporučena podpůrná doplňková medikace (Libretto, Acutil či piracetam).
Dávka trazodonu byla v souvislosti s mírným zlepšením stavu snížena na 75 mg. Účinek zůstal zachován, avšak nedošlo k ovlivnění stupně denní aktivity a pacientka byla nadále nevýkonná a snadno unavitelná.
Aktuální terapie
V březnu 2022 byl do kombinace nasazen bupropion. Pozitivní účinek vnímala pacientka již při první následné kontrole, kdy popisovala mírné zlepšení úrovně denní aktivity a zvýšení zájmu. Nepozorovala žádné nežádoucí účinky. Pro znatelné zlepšení a za účelem eliminace mírné ranní únavy byly v prosinci 2022 dále sníženy dávky trazodonu na 50 mg a pokračovala terapie v kombinaci s bupropionem, která setrvává doposud.
Zhodnocení terapie
V případě pacientky trpící inhibovanou depresí po prodělaném covidu spojenou s poruchou spánku se osvědčila terapie kombinací trazodonu a bupropionu. Přípravky byly tolerovány velmi dobře a umožnily návrat do plnohodnotného života. Po déle než ročním užívání bupropionu se pacientka nyní cítí mnohem lépe a udává asi o 50% vyšší výkonnost. Dobře se soustředí a nepociťuje tak vysokou míru únavy. Nadále si však musí hlídat množství denních aktivit, nepřetěžovat se a plánované úkoly upravovat podle svého aktuálního stavu, případně zařadit odpočinek. Dopřává si krátký denní spánek trvající 30 až 40 minut na regeneraci sil. Kvalita nočního spánku je dobrá. Léčba nadále pokračuje s dobrým efektem a doposud nebyla nutná hospitalizace. Dalším cílem léčby je denní únavu a sníženou výkonnost zcela odbourat titrací dávky bupropionu.
