Úspěch bupropionu u pacientky s rekurentní depresivní poruchou (1)
Pacientka trpící dlouhodobými depresemi výrazně profitovala z převedení léčby na bupropion.
Anamnéza
Pacientka pochází z problematické rodiny. Od 11 let ji vychovávali prarodiče, s otcem se nestýkala, se starší sestrou se v dospělosti vídá pouze sporadicky. Matka zemřela po intoxikaci léčivy po 60. roce života. Pacientka vystudovala vysokou školu, v 36 letech je svobodná a bezdětná; žije ve stabilním vztahu se starším mužem.
Na prahu dospělosti se u ženy objevily první propady nálad, nepohoda, pochybnosti a proklamace vlastní insuficience. Vyhledala psychologickou pomoc, kde se věnovala především tématu rodiny. Poté byla doporučena do psychiatrické ambulance, kde byl její stav zhodnocen jako depresivní porucha a pacientka souhlasila s nastavením antidepresivní medikace. Na sertralinu se psychický stav kompenzoval natolik, že dokončila studia na VŠ. K první dekompenzaci došlo v souvislosti s úmrtím dědečka, v té době jí byla medikace změněna na venlafaxin 150 mg. V dalších letech se opakovaly epizody depresí dosahující středně těžkého stupně. Hospitalizována nebyla.
Rizikové faktory
V tomto případě je přítomná řada rizikových faktorů: depresemi trpěla nejen matka pacientky, ale i matka její matky. Oba rodiče nadužívali alkohol, matka se intoxikovala.
Nynější onemocnění
Pacientka trpí opakovanými epizodami deprese středně těžkého stupně, které na stávající terapii (fluoxetin 40 mg denně) reagují nedostatečně.
Vyšetření
Pacientka byla během prvních setkání ostražitá, dysforická, referovala nárůst váhy 8 kg za posledních 6 měsíců, což jí vadilo nejvíc. V zaměstnání se špatně soustředila, měla pocit, že nezapadá do kolektivu, k neshodám docházelo i ve vztahu s přítelem. Abúzus se během vyšetření neprokázal.
Žádná speciální vyšetření nebyla psychiatrem indikována. Laboratorní vyšetření jsou u pacientky prováděna v rámci pravidelných preventivních lékařských prohlídek v zaměstnání.
Diagnóza
Špatně kompenzovaná rekurentní depresivní porucha; v době převzetí pacientky do péče na terapii fluoxetinem.
Předchozí léčba
Před přijetím do péče byly pacientce postupně předepsány sertralin, venlafaxin a fluoxetin. Tyto léky nevedly k dostatečné kompenzaci stavu, a navíc měly nežádoucí účinky, které pacientce vadily – při léčbě fluoxetinem přibrala na váze, špatně se soustředila a měla konflikty s okolím.
Terapie bupropionem
Ošetřující lékař proto navrhl změnu medikace, zkříženou výměnou byla převedena na dávku 150 mg bupropionu. Po dvou měsících pacientka referovala zlepšení stavu: její nálada se ustálila, odezněla nervozita a podrážděnost, zhubla 2 kg. V době klinického hodnocení byla po dobu šesti měsíců medikována bupropionem a dosáhla uspokojivého stavu. Vzhledem k dobré spolupráci byla pacientce ponechána volnost v dávkování, při hodnocení užívala bupropion v dávce 150 mg v liché dny a 300 mg v sudé dny.
Závěr
Pacientka léčbu bupropionem po celou dobu dobře toleruje, nevyskytly se žádné závažné nežádoucí účinky. Sama léčbu hodnotí jako šetrnou a velmi přínosnou pro kvalitu svého života.
Komentář
Žena s dlouholetou psychiatrickou anamnézou udává po převedení na bupropion významné zlepšení psychického stavu.
