Úzkostné poruchy: pravidelná péče je vhodnější než jednorázové zásahy
Určitá forma úzkostné poruchy postihuje přibližně 10 % dětí. Představuje tak duševní chorobu běžně se vyskytující v pediatrické populaci. Jako efektivní léčba se ukázaly podávání sertralinu (antidepresivum ze skupiny SSRI) po dobu 12 týdnů a kognitivní behaviorální terapie.
Kromě podávání sertralinu a kognitivní behaviorální terapie, byla úspěšná i případná kombinace obou těchto metod léčby. Jde však o efekt dlouhodobý?
Pětina léčených dosáhne remise
Výzkumy ukázaly, že dlouhodobé remise dosáhlo po 12 týdnech terapie pouze 22 % léčených. Oproti tomu 30 % mladistvých, kteří rovněž prošli léčbou, trpělo nadále chronickou úzkostí a 48 % jedinců dřív nebo později zrelabovalo. Pravděpodobnost dosažení plné remise po farmakologické intervenci přitom byla srovnatelná s pravděpodobností při využití psychoterapie.
Příznivé faktory
Vědcům se podařilo odhalit některé faktory, které u mladých osob zvyšují šanci dlouhodobě stabilního stavu bez opakovaného rozvoje úzkostné symptomatiky. Vedle dobré odpovědi na tříměsíční léčbu mezi ně spadá rovněž mužské pohlaví, dobré rodinné zázemí, absence sociální fobie v anamnéze a méně negativních životních událostí v minulosti.
Předpokládá se, že snížit výskyt obtíží v budoucnu může pomoci dlouhodobější léčba s pravidelnými kontrolami stavu odborníkem. Ta slibuje větší úspěšnost ve srovnání s jednorázovou intervencí v podobě tříměsíční terapie.
(pak)
Zdroj: Wehry, Anna M. et al. Assessment and Treatment of Anxiety Disorders in Children and Adolescents. Current psychiatry reports 17.7 (2015): 591. PMC. Web. 29 June 2018.https://jaacap.org/article/S0890-8567(17)30897-3/fulltext
