Věk a komplikace po kolonoskopii u ambulantních pacientů: jak moc spolu souvisí?
Cílem vědecké práce publikované v JAMA Network Open bylo definovat incidenci a nezávislé rizikové faktory pro komplikace po kolonoskopii u ambulantních pacientů.
Úvod
Kolorektální karcinom je třetí nejčastější onkologická diagnóza u mužů a žen. Vzhledem k velké zátěži, kterou tato malignita představuje pro pacienty, je na základě doporučení odborných společností široce rozšířený screening kolorektálního karcinomu. Zahájení screeningu je vhodné provádět u osob s průměrným rizikem od 50 do 75 let. U pacientů s adenomatózními polypy považovanými za prekancerózu jsou prováděny screeningové kolonoskopie s cílem odstranit rekurentní adenomy či detekovat tzv. intervalový karcinom (tj. diagnostikovaný před plánovanou dispenzární kolonoskopií nebo příštím termínem screeningu).
I přes dlouhodobé provádění kolonoskopických vyšetření neexistuje dostatek dat o možných postkolonoskopických komplikacích u populace osob starších 75 let. Řada doporučení považuje věk 75 let za horní hranici k provádění screeningových kolonoskopií a rozhodnutí k provedení vyšetření u starších jedinců pak zůstává pouze na ošetřujícím lékaři.
Jako komplikace byla v dané práci označena hospitalizace či návštěva urgentního příjmu do 30 dnů po kolonoskopii. Sekundárně byla hodnocena incidence chirurgicky léčených kolorektálních karcinomů a všeobecná mortalita ve 30 dnech. Rovněž byly zhodnoceny nezávislé proměnné asociované s postkolonoskopickými komplikacemi.
Design studie
Jednalo se o retrospektivní kohortovou studii, které se zúčastnili pacienti s provedenou kolonoskopií v období 2008–2017. Data byla získána z populační databáze v Ontariu. Ze studie byli vyloučeni jedinci se zánětlivými střevními onemocněními a hereditárním kolorektálním syndromem. Pacienti byli dle věku rozděleni do mladší kohorty (věk 50–74 let) a starší kohorty (věk nad 75 let). Statistická analýza proběhla v letech 2018–2019.
Celkem byla hodnocena data 38 069 účastníků s průměrným věkem 65,2 roku (SD 10,1), 50 % souboru tvořily ženy (19 037) a u 73,1 % pacientů (27 831) byla provedena první kolonoskopie. Všeobecná kumulativní incidence komplikací činila 3,4 % (1 310 pacientů). Incidence komplikací byla signifikantně vyšší u jedinců starších 75 let (6,8 %, 515 z 7 627) ve srovnání s mladší kohortou pacientů (2,6 %, 795 z 30 443). Nezávislými rizikovými faktory postkolonoskopických komplikací byly věk nad 75 let (poměr rizik OR 2,3; 95% CI, 2,0–2,6), anémie (OR 1,4; 95% CI 1,2–1,7), srdeční arytmie (OR 1,7; 95% CI 1,2–2,2), městnavé srdeční selhání (OR 3,4; 95% CI 2,5–4,6), hypertenze (OR 1,2; 95% CI 1,0–1,5), chronická choroba ledvin (OR 1,8; 95% CI 1,1–3,0), onemocnění jater (OR 4,7; 95% CI 3,5–6,5), nikotinismus (OR 3,2; 95% CI 2,4–4,3) a obezita (OR 2,3; 95% CI 1,2–4,2). Počet předchozích kolonoskopií byl spojen s menším rizikem komplikací (OR 0,9; 95% CI 0,7–1,0). Výskyt chirurgicky léčených kolorektálních karcinomů byl statistiky významně vyšší ve starší kohortě pacientů (1,6 % versus 0,5 %, p < 0,001).
Všeobecná mortalita u všech pacientů byla 0,1 % (39 pacientů), 0,1 % (19 pacientů) v mladší kohortě a 0,2 % (20 pacientů) ve starší kohortě (p < 0,001). Závěrem autoři konstatovali, že se podařilo prokázat vyšší riziko postkolonoskopických komplikací do 30 dnů po ambulantním provedení výkonu v kohortě pacientů starších 75 let. Tento nález podporuje nutnost pečlivého zvážení kolonoskopie ve starší populaci, zejména jsou-li přítomny další komorbidity pacientů.
(amo)
Zdroj: Association Between Age and Complications After Outpatient Colonoscopy. JAMA Network Open. 2020; 3 (6): e208958; doi: 10.1001/jamanetworkopen.2020.8958.
