Vliv kouření na oběhovou soustavu: dopady jsou horší, než se předpokládalo
Australská studie upozorňuje, že kouření má více negativních dopadů na kardiovaskulární systém, než se běžně uvádí. Autoři uvádějí příklady diagnóz, které mohou s kouřením souviset.
Popis studie
Do australské prospektivní studie bylo zařazeno 188 167 pacientů starších 45 let s kardiovaskulárními onemocněními. V době zahájení studie představovali kuřáci 8 % subjektů, 34 % osob byli bývalí kuřáci. Během průměrné doby 7,2 roku sledování bylo u subjektů zaznamenáno 27 511 fatálních i nefatálních případů kardiovaskulárních onemocnění. Jednalo se například o akutní infarkt myokardu (4 548 případů), cévní mozkovou příhodu (3 991 případů), srdeční selhání (3 874 případů) či onemocnění periferních tepen (2 311 případů).
Zjištěné výsledky
U 29 ze 36 nejčastějších kardiovaskulárních diagnóz byla zaznamenána výrazně vyšší míra jejich výskytu u kuřáků než nekuřáků. Ukazatel aHR (adjusted hazard ratio) byl u aktivních kuřáků ve srovnání s osobami, které nikdy nekouřily, následující: 1,63 (95% CI = 1,56–1,71) pro všechna kardiovaskulární onemocnění, 2,45 (95% CI = 2,22–2,70) pro akutní infarkt myokardu, 2,16 (95% CI = 1,93–2,42) pro cévní mozkovou příhodu a 2,23 (95% CI = 1,96–2,53) pro srdeční selhání.
Shrnutí
V prezentované studii bylo zjištěno výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění u kuřáků bez ohledu na intenzitu kouření než u nekuřáků. Podle poznatků se riziko zvyšuje s intenzitou kouření, při ukončení kouření se naopak snižuje. Za nově identifikované riziko související s kuřáctvím označují autoři studie paroxysmální tachykardii.
(pak)
Zdroj:Banks E., Joshy G., Korda R. J., Stavreski B., Soga K. et al. Tobacco smoking and risk of 36 cardiovascular disease subtypes: fatal and non-fatal outcomes in a large prospective Australian study. BMC Med 2019 Jul 3; 17 (1): 128; doi: 10.1186/s12916-019-1351-4. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/31266500.
