Vliv režimových opatření a farmakoterapie u dětí s projevy gastroezofageálního refluxu
Stačí farmakoterapie samotná, nebo jsou výsledky uspokojivější v kombinaci s režimovými opatřeními? Tuto otázku si položili autoři studie, jejíž výsledky byly publikovány na začátku roku 2021 v periodiku Pediatric Research.
Úvod
U dětí hospitalizovaných na neonatálních jednotkách intenzivní péče (JIP) bývá obtížné odlišit fyziologický gastroezofageální reflux (GER) a symptomy onemocnění, jež je spojené s patologickým GER (GERD). Prevalence patologických symptomů GERD postihuje 2–30 % kojenců na JIP. GERD bývá impulsem k zahájení řady empirických opatření, jež zahrnují podávání léků omezujících produkci kyseliny chlorovodíkové a dále modifikace způsobů krmení či polohování pacienta. Hodnocení efektivity všech zmíněných opatření bývá často problematické a závisí na vnímání daných symptomů rodiči a zdravotnickým personálem.
Design studie
Autoři se v randomizované studii zaměřili na krátkodobé a dlouhodobé výsledky u dětí léčených po dobu 4 týdnů pomocí inhibitorů protonové pumpy (PPI) se současně zavedenými režimovými opatřeními či bez nich a testovali hypotézu, zda při ovlivnění symptomů GERD u kojenců jsou režimová nutriční opatření společně s farmakoterapií účinnější než samotná farmakoterapie. Primárním cílem bylo zjištění nezávislého perorálního krmení (bez použití nazogastrické sondy) a/nebo 6bodový pokles ve skórovacím systému (I-GERQ-R), což je dotazník pro rodiče či pečovatele týkající se symptomů přisuzovaným GERD a v němž je pokles o 6 bodů považován za zlepšení. Sekundární cíl studie zahrnoval hodnocení růstu dětí (hmotnost, délka, obvod hlavy), délku nemocničního pobytu, nutnost aplikace kyslíku v době propuštění a hodnocení psychomotorického vývoje dle stupnice Bayleyové.
Do studie bylo zařazeno 76 dětí v postmenstruačním věku mezi 34. a 60. týdnem. Dalším vstupním zařazovacím kritériem byla hodnota indexu kyselého refluxu (RI) nad 3 %, verifikovaná pomocí 24hodinové pH impedance. Děti byly randomizovány do 2 skupin a sledovány po dobu 4 týdnů. Studijní skupina (40 probandů) byla léčena farmakoterapií a souborem režimových opatření, kontrolní skupina (36 probandů) dostávala pouze farmakoterapii (omeprazol 0,75 mg/kg 2× denně). Soubor režimových opatření zahrnoval celkové množství tekutin méně než 140 ml/kg/den, krmení po dobu 30 minut na pravém boku a polohu po krmení na břiše.
Výsledky
Analýza výsledků prokázala, že 6bodového poklesu v I-GERQ-R dosáhlo 33 % dětí ze studijní skupiny (95% konfidenční interval [CI] 19–49 %), v kontrolní skupině stejného cíle dosáhlo 44 % dětí (95% CI 28–62 %), p = 0,28. Při hodnocení sekundárních cílů studie nebyly zjištěny žádné signifikantní statistické rozdíly ve sledovaných parametrech.
Závěr
Studie potvrdila, že pro dosažení nezávislého perorálního krmení či zmírnění symptomů GERD nebyl soubor režimových opatření společně s farmakoterapií účinnější než samotná terapie omeprazolem. Lze tedy předpokládat, že na zlepšení symptomů GERD a dosažení nezávislého krmení se patrně významně podílí také maturační efekt. K další přesnější objektivizaci symptomů asociovaných s GERD jsou nutné placebem kontrolované klinické studie.
(amo)
Zdroj:
Jadcherla S. R., Hasenstab K. A., Wei L., Osborn E. K., Viswanathan S., Gulati I. K., Slaughter J. L., Di Lorenzo C. Role of feeding strategy bundle with acid-suppressive therapy in infants with esophageal acid reflux exposure: a randomized controlled trial. Pediatr Res. 2021 Feb; 89 (3): 645–652; doi: 10.1038/s41390-020-0932-4. Epub 2020 May 7. PMID: 32380509; PMCID: PMC7647955. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32380509/.
Foto: Pexels.com
