Využití escitalopramu a agomelatinu v léčbě úzkostně-depresivní poruchy po cévní mozkové příhodě
Pacientkou je 59letá žena, která po prodělání cévní mozkové příhody (CMP) v roce 2017 a po absolvování rehabilitace začala pociťovat pokles nálady, úzkost, ztrátu radosti z rodinného života a značnou nesoustředěnost.
Úvod
Pacientkou je 59letá žena, která po prodělání cévní mozkové příhody (CMP) v roce 2017 a po absolvování rehabilitace začala pociťovat pokles nálady, úzkost, ztrátu radosti z rodinného života a značnou nesoustředěnost. Usínání začaly provázet obavy o život s odkazem na informaci zdravotníků, že se po CMP prodělané v nočních hodinách nemusela vůbec probudit.
Osobní anamnéza
Pacientka je sledována pro zvýšenou hladinu cholesterolu a poruchu funkce štítné žlázy. Na psychiatrii se v minulosti neléčila, rodinnou psychiatrickou zátěž neguje. Dlouhodobě užívá Remood, Anopyrin, Euthyrox a Mertenil. Uvádí alergii na Amoclen. V minulosti pracovala jako účetní, je rozvedená a žije sama.
Objektivní vyšetření a diagnóza
Při vyšetření na začátku října 2019 byla u pacientky pozorována depresivní nálada, anhedonie, emoční labilita a vyšší hladina úzkosti. Patrný byl také vegetativní dyskomfort. Pacientka byla orientovaná, její psychomotorické tempo bylo přiměřené a myšlení souvislé. Suicidální myšlenky a tendence negovala. Po stanovení diagnózy anxiózně-depresivní poruchy s poruchou spánku podmíněnou strachem z recidivy CMP byla zahájena terapie.
Léčba a její průběh
Dříve užívané antidepresivum paroxetin (20 mg denně) nepřinášelo efekt, a proto byl paroxetin nahrazen escitalopramem v počáteční dávce 10 mg denně s titrací na 20 mg denně. Dále byla zahájena léčba agomelatinem (25 mg na noc) s cílem upravit poruchu spánku. Tato kombinace měla dobrý efekt a během 6 týdnů bylo dosaženo remise. Pacientka nepociťovala dřívější úzkost, emočně se stabilizovala a nálada se jí projasnila. Zlepšila se rovněž kvalita spánku. Výsledky jaterních testů byly po zahájení léčby agomelatinem opakovaně zcela v normě.
Hodnocení a závěr
Kazuistika dokládá, ze prohypnoticky působící antidepresivum má dobrý efekt na úpravu spánku a celkové zklidnění pacienta s anxiózně-depresivní poruchou a organickou poruchou spánku. Jedná se o bezpečný způsob terapie bez rizika vzniku tolerance a rozvoje závislosti.
