Zvyšuje obezita a s ní spojené metabolické odchylky riziko inflamatorního karcinomu prsu?
Autoři práce publikované v roce 2020 v časopise Breast Cancer Research and Treatment se zabývali asociací mezi obezitou a řadou přidružených komorbidit a rizikem vzniku IBC v prostředí všeobecné zdravotní péče.
Úvod
Zánětlivý (inflamatorní) karcinom prsu (IBC) je raritní významně agresivní forma karcinomu prsu, jehož etiopatogeneze není dostatečně objasněna. IBC je charakterizován difuzním erytémem, edémem a tzv. pomerančovým vzhledem kůže na velké části prsu, často bez přítomnosti níže uložené tumorové masy. I když IBC tvoří pouze 2 % všech případů karcinomu prsu v USA, je disproporciálně zodpovědný za 7 % úmrtí na karcinom prsu obecně. V řadě vědeckých studií byla zkoumána asociace mezi IBC a obezitou žen a bylo prokázáno, že nárůst rizika pro vznik IBC se zvyšuje s vyšším body mass indexem (BMI) pacientek. Toto riziko se nemění u menopauzálních žen. U obézních žen se předpokládá přítomnost vyšší syntézy estrogenů v tukové tkáni, chronický zánětlivý proces, porucha regulace inzulinu s následným hyperinzulinismem a odchylky v hladinách cholesterolu a vysokodenzitního lipoproteinu (HDL-C). V etiopatogenezi karcinomu prsu obecně bylo nalezeno vyšší riziko u žen s existujícím prediabetem a diabetem, u kterých byla přítomna dysregulace inzulinového metabolismu a dyslipidémie, hladiny sérového inzulinu neměly na riziko karcinomu prokázaný vliv.
Design studie
Do sledování bylo zařazeno 247 případů pacientek s IBC diagnostikovaných v Severní Kalifornii v letech 2005–2017 a 2 470 probandek kontrolní skupiny v poměru 10 : 1 na každý diagnostikovaný případ. Probandky kontrolní skupiny odpovídaly rokem narození a zeměpisnou oblastí a do studie byly zařazeny do 13 měsíců před stanovením diagnózy u pacientek s IBD.Před zhodnocením přidružených komorbidit činil poměr šancí neboli pravděpodobnosti vzniku IBD (odds ratio – OR, 95% CI) 1,5 (0,9–2,3) pro skupinu s BMI 25–30 kg/m2, 2,0 (1,2–3,1) pro skupinu s BMI 30–35 kg/m2 a 2,5 (1,4–4,4) pro skupinu s BMI nad 35 kg/m2 při porovnání se skupinou s BMI pod 25 kg/m2.
Po zhodnocení komorbidit prediabetu/diabetu, hladin HDL-C, triglyceridů a dyslipidémie činily odpovídající poměry šancí 1,3 (0,8–2,1), 1,6 (0,9–2,9) a 1,9 (1,0–3,5). Při porovnání hodnoty HDL-C pod 50 mg/dl s hodnotou rovnou nebo vyšší než 65 mg/dl byl v upraveném modelu nalezen poměr šancí 2,0 (1,2–3,3). Při posuzování poměru hodnoty triglyceridů/HDL-C ≥ 2,50 s hodnotou < 1,62 byl nalezen poměr šancí 1,7 (1,1–2,8) po adjustaci pro BMI, pre-diabetes/diabetes a dyslipidémii. Status estrogenových receptorů neměl na zmíněné výsledky signifikantní vliv.
Závěr
Autoři studie konstatovali, že riziko inflamatorního karcinomu prsu nezávisle zvyšuje obezita a stupeň inzulinové rezistence u žen. Z výsledků rovněž vyplynulo, že obezita společně s nízkou hladinou vysokodenzitního lipoproteinu (HDL-C) patří k dalším rizikovým faktorům pro rozvoj zánětlivého karcinomu prsu.
(amo)
Zdroj: Schairer C., Laurent C. A., Moy L. M. et al. Obesity and related conditions and risk of inflammatory breast cancer: a nested case–control study. Breast Cancer Res Treat 183, 467–478 (2020). Dostupné na https://doi.org/10.1007/s10549-020-05785-1.
