Vedení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR apeluje na ministerstvo zdravotnictví i vládu, aby se co nejrychleji zabývaly zvýšením platů v sociálních službách. Zdravotnické odbory požadují přidání alespoň pěti procent k základu, a to ještě letos.
Cystická fibróza, Crohnova choroba nebo různé typy rakovin – tato onemocnění a mnoho dalších vyžadují léčbu ve specializovaných centrech. Výdaje na péči v těchto zařízeních jen u naší největší pojišťovny stouply za posledních deset let trojnásobně.
Vágní cíle výzev, regionální nerovnosti a předražené nebo zbytečné nákupy vybavení – to byly hlavní výtky Nejvyššího kontrolního úřadu po kontrole hospodaření s dotacemi z EU určenými na podporu infrastruktury regionální zdravotní péče.
Uplynulý rok byl pro zdravotní pojišťovny nelehký. I přesto bylo jejich reálné hospodaření lepší, než čekaly. Otázkou zůstávají roky následující.
Pro mnoho lidí je preventivní péče o zdraví jen ztrátou času. Jejich postoj je ale pro státní kasu velkou zátěží. Lze neblahý trend zvrátit osvětou?
Již za tři roky by mohl být na Masarykově univerzitě akreditován a následně otevřen obor s názvem ekonomie zdravotnictví. Jde o moderní, nedávno založený směr, který by českému zdravotnictví mohl skrze své absolventy jen prospět.
Pokud se situace neuklidní, může se stát, že zdravotní pojišťovny nebudou schopny platit za péči. Obavy panují již z následujících dvou let.
Český zdravotnický systém sklízí obdiv i podporu za to, jak se dokázal popasovat s přílivem válečných běženců z Ukrajiny. Dětský fond OSN (UNICEF) přispěje v rámci partnerství s ČR technickou pomocí a financemi ve výši 92 milionů korun.
Inflaci pociťují všechna odvětví, tedy i to farmaceutické. I když ceny léků na recept mnohdy zůstanou stejné, produkty nemusejí být dostupné. Za hranicemi se totiž mohou prodat výhodněji.
Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění by měl vzniknout během necelých čtyř let. Evropská unie přispěla více než miliardou korun.