Dlouhodobá odpověď pacienta na podávání leuprorelinu u pacienta s vysoce rizikovým karcinomem prostaty
Pravidelné podávání leuprorelinu a radioterapie vedly k dosažení klinické remise při zachování plné kvality života během léčby i po ní.
Anamnéza
Dvaasedmdesátiletý muž trpěl vysoce rizikovým, lokálně pokročilým karcinomem prostaty. Rakovina se vyskytovala i v rodinné anamnéze: jeho otec zemřel v 57 letech na karcinom pankreatu. Další vážná onemocnění pacient neguje, uvádí pouze hypertenzi, obezitu a dyslipidémii. V době zahájení léčby karcinomu prostaty užíval sartan, inhibitor kalciového kanálu, statin, alopurinol, tamsulosin a propiverin.
Rizikové faktory
Nebyly identifikovány žádné rizikové faktory asociované s rozvojem karcinomu prostaty.
Nynější onemocnění
Nádor prostaty byl odhalen během transrektálního ultrazvukového vyšetření.
Vyšetření
Po zjištění tumoru prostaty byla nejdříve provedena stagingová vyšetření – scintigrafie skeletu a CT trupu, kde nebyly nalezeny metastázy. TNM bylo stanoveno jako cT2a cN0 M0. Histologicky se jednalo o adenokarcinom prostaty GS 9 (5 + 4), ISUP 5. Vstupní hladina PSA byla 8,57 ng/ml.
Diagnóza
Lokálně pokročilý adenokarcinom prostaty bez generalizace je jedinou závažnou diagnózou tohoto pacienta. Hypertenze a dyslipidémie jsou s ohledem na kardiovaskulární riziko kompenzovány farmakoterapií.
Léčba
Onkologem byla nejprve indikována neoadjuvantní hormonální terapie leuprorelinem (před injekcí pacient užíval bikalutamid v dávce 50 mg denně a doužíval jej po injekci). Poté proběhla konformní radioterapie, kterou pacient velmi dobře toleroval. I během této léčby pravidelně docházel do urologické ambulance kvůli podání leuprorelinu, vždy po 3 měsících. Tamsulosin a propiverin kompenzovaly mikční obtíže LUTS. PSA pokleslo prakticky na kastrační úroveň (pod 0,45 nmol/l), onkolog doporučil udržovat je tak alespoň po dobu 2,5 roku. Pacient je v remisi a nemá žádné bolesti. ECOG performance status je 0 a Karnofského index 100, je tedy klinicky prakticky zdráv.
Léčba probíhá kontinuálně a v průběhu podávání nebyla nikdy přerušena, pacient ji snáší velmi dobře a jeho kvalita života není stávající léčbou výrazněji ovlivněna, nevyskytují se žádné výraznější problémy ani s močením, ani neudává významné nežádoucí účinky, např. návaly horkosti. Léčbu hodnotí lékař i pacient dobře.
Závěr
Léčba radioterapií a leuprorelinem s neoadjuvantním bikalutamidem dovedla tohoto pacienta do klinické remise, kdy je zcela bez obtíží, s plnou kvalitu života. Adherence k léčbě byla stoprocentní, pacient snášel všechny její etapy bez nežádoucích účinků a je spokojen.
Komentář
Efektivita a šetrnost kombinace radioterapie a terapie analogy LHRH je známa a v tomto případě se tato léčba opět ukázala jako velmi efektivní, bezpečná a pro celkovou kvalitu života pacientů jednoznačně přínosná.
