Inzulinoterapie zlepšuje fetální placentární cirkulaci u žen s GDM

Úvod

Gestační diabetes mellitus (GDM) je spojen s intolerancí glukózy u matky, u plodu pak s hyperglykemií a hyperinzulinemií či s poruchou cévního placentárního zásobení. Dietní opatření při GDM většinou sníží glykemie měřené u matky na doporučovanou hodnotu. I když správný dietní management u žen s GDM vede k dosažení normoglykemie u matky a novorozence, bývají pozorovány změny fetoplacentární vaskulární reaktivity. Vědecké studie prokázaly abnormální endoteliální funkci na podkladě změněné exprese inzulinových receptorů (IR) ve fetoplacentárním řečišti gravidních žen s GDM, které doporučenou dietu dodržují. Popisované změny v placentární struktuře a funkci mají následný nepříznivý vliv na matku a dítě.U části žen s GDM je k dosažení požadovaných hodnot glykemie nutné podávání inzulinu během těhotenství až do termínu porodu. Bylo prokázáno, že inzulinová léčba při GDM zlepšuje expresi placentárních inzulinových receptorů a současně přispívá k normalizaci endoteliální funkce. Navíc placentární inzulinová rezistence, která je spojována s redukcí fosforylované AKT (p-AKT) a kterou je možno prokázat u matek s GDM na dietě, může být normalizována inzulinovou substitucí. Existuje předpoklad, že inzulin může mít vliv na redukci neonatálních komplikací a snížení metabolických onemocnění v dospělosti (obezita, hyperlipidemie, diabetes mellitus 2. typu).

Design studie

Ve snaze dokázat vliv terapie GDM na placentární histopatologii byla v roce 2019 publikována studie, jejímž cílem bylo prokázat efekt omezení příjmu karbohydrátů či zahájení inzulinoterapie na mateřskou a fetální placentární cirkulaci u obézních a neobézních žen s GDM.Do studie bylo zařazeno celkem 191 žen s diagnózou GDM, které porodily a podstoupily histologické vyšetření placenty ve Wolfson Medical Center v Izraeli. První skupina žen (n = 122) byla léčena pouze dietou, druhá skupina žen (n = 69) dostávala vedle diety také inzulin. Ženy ve zmíněných skupinách byly dle váhy (vyjádřené jako body mass index, BMI) v době před otěhotněním dále rozděleny do kategorií obézní a neobézní (BMI < 30 kg/m²).Nálezy maternálních vaskulárních lézí placenty, svědčících o malperfuzi (marginální a retroplacentární hematomy, akutní ateróza a hypertrofie stěny cév, vilózní infarkty, intervilózní fibrinózní depozita), se mezi jednotlivými skupinami žen významně nelišily.

Výsledky

Přítomnost vaskulárních lézí, spojených s fetální malperfuzí (vaskulární a vilózní trombotické okluze), byla signifikantně snížena u žen s GDM léčených kombinací diety a inzulinu ve srovnání se ženami dodržujícími dietu (p = 0,027). Nejnižší přítomnost fetálních vaskulárních lézí byla nalezena u subkategorie žen s GDM na inzulinu a dietě a s pregestační hodnotou BMI < 30 kg/m² (p = 0,009). Analýza logistickou regresí odhalila, že terapie inzulinem byla signifikantně významně spojena s úbytkem fetálních vilózních změn asociovaných s trombookluzí (OR 0,97, 95% CI 0,12–0,80, p = 0,03). Prevalence gestační hypertenze byla vyšší u obézních žen z obou léčených skupin (p = 0,024).

Závěr

Kombinace obezity a GDM zvyšuje přítomnost fetálních vaskulárních změn spojených s malperfuzí a prevalenci gestační hypertenze. Dietní opatření (restrikce příjmu karbohydrátů) a léčba inzulinem byly spojeny se zlepšením fetální placentární vaskulární cirkulace, zejména u žen s pregestačním BMI < 30 kg/m².

(amo)

Zdroj: Barda G. et al. Insulin Treatment Is Associated With Improved Fetal Placental Vascular Circulation in Obese and Non-obese Women With Gestational Diabetes Mellitus. Front Endocrinol (Lausanne). 2019 Feb 27; 10: 84. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30873116.