Léčba nespavosti v seniu – pacientka se závislostí na hypnoticích a depresivním syndromem

78letá pacientka byla vyšetřena pro nespavost trvající od 70 let věku. Již 6 let užívala téměř pravidelně zolpidem v dávce až 2 tablety.

Obtíže a anamnéza

V anamnéze měla pacientka hypertenzi, diabetes mellitus, hyperlipidémii asi od 65 let věku, prodělanou cholecystektomii, apendektomii a hysterektomii. V rodině se poruchy spánku nevyskytovaly. Pacientka uváděla obtížné usínání a probouzení během noci bez zjevné příčiny. Ráno pociťovala únavu, chyběl jí pocit úlevy po spánku, přes den ji provázela nevýkonnost.

Vyšetření

Nebyly zjištěny bolesti kloubů, syndrom neklidných nohou ani neuropatické obtíže. Neurologické a elektromyografické vyšetření prokázalo přítomnost lehké smíšené diabetické polyneuropatie. Noční obtíže spojené s touto diagnózou pacientka neměla. Zjištěn byl depresivní syndrom s dopadem na kvalitu života, který se objevil později než projevy nespavosti. Nelze tedy vyloučit vliv hypnotik na rozvoj depresivity.

Léčba

Byla stanovena diagnóza habituální insomnie se závislostí na hypnotiku a sekundárním depresivním syndromem. Pacientce byl nasazen mirtazapin v dávce 15 mg denně na noc s postupným vysazováním zolpidemu od 2. měsíce léčby.

Výsledek léčby

Během 5 měsíců došlo postupně k úpravě spánku a pacientka byla schopna plně vysadit zolpidem. Léčba mirtazapinem nebyla provázena nežádoucími účinky. Došlo ke zlepšení kvality života a prodloužila se doba spánku (5–6 hodin denně), pacientka se cítí odpočatá a nebudí se uprostřed noci. Vysazení zolpidemu předešlo riziku jeho nepříznivého vlivu na kognici a nedostatečnou bdělost během dne.

Závěr

Hypnotika jsou ve starším věku rizikem pro rozvoj kognitivních poruch, zvyšují riziko pádu, zhoršují kvalitu spánku a jejich vedlejší účinky mohou imponovat jako depresivita. Jejich postupné nahrazení antidepresivy ze skupiny SNRI je přínosné a žádoucí.