Lze účinnost alergenové imunoterapie v léčbě alergické rinitidy ověřit kožním prick testem?
Alergická rinitida (AR) je jedním z nejčastějších alergických onemocnění na světě. Je definována jako chronický zánět nosní sliznice vyvolaný kontaktem s alergeny a mezi její klinické projevy patří ucpaný nos, svědění nosu, rýma a kýchání.
Diagnóza AR je založena na přítomnosti typických symptomů a testování hladin IgE. Ty reflektuje také kožní prick test, který pro stanovení AR představuje ekonomickou a efektivní diagnostickou metodu.
Léčba AR spočívá v edukaci pacientů a v symptomatické terapii, případně v alergenové imunoterapii (AIT). Alergenová imunoterapie je považována za jedinou formu léčby, která vede k odstranění příčiny alergických potíží. Může být podávána sublingválně či subkutánně.
Na základě výsledků předchozích studií bylo prokázáno, že kožní prick testy je možné využít k dynamickému sledování účinnosti alergenové imunoterapie v léčbě AR. Nicméně o využití prick testů pro prediktivní a objektivní stanovení účinnosti AIT u pacientů s AR nejsou doposud k dispozici jednoznačné závěry. Proto se tato studie zaměřila na objasnění souvislosti mezi výsledky prick testů a závažností symptomů AR a dále na stanovení korelace mezi intenzitou reakce u prick testu a dlouhodobou účinností subkutánní imunoterapie standardizovanými alergeny roztočů domácího prachu u pacientů s AR.
Do studie bylo zahrnuto 181 pacientů, kteří byli podle intenzity reakce při kožním prick testu rozděleni do 3 skupin. Pacientům byl subkutánně aplikován standardizovaný alergenový extrakt z roztočů domácího prachu Dermatophagoides farinae a Dermatophagoides pteronyssinus. Počáteční léčba spočívala ve 3 aplikacích postupně se zvyšujících dávek během 7–14 dnů a poté pokračovala udržovací léčba formou aplikace maximální dávky v intervalu 4–6 týdnů po dobu 3 let. Po dobu léčby byla k ověření její účinnosti průběžně hodnocena závažnost symptomů AR.
Závažnost symptomů na počátku sledování se u různých skupin pacientů podle intenzity reakce při kožním prick testu nelišila. Zároveň nebyly zjištěny ani statisticky významné rozdíly v dlouhodobé účinnosti terapie napříč skupinami.
Studie prokázala dobrou účinnost subkutánní terapie standardizovaným extraktem alergenů roztočů domácího prachu u pacientů s AR bez ohledu na intenzitu jejich odpovědi při kožním prick testu. Intenzitu odpovědi při kožním prick testu tedy nelze využít jako objektivní indikátor závažnosti symptomů a účinnosti subkutánní alergenové imunoterapie u pacientů s AR.
Zdroj: Yuan, X., Xie, S., Meng, L. et al. Does skin prick test response intensity predict symptom severity and efficacy of subcutaneous immunotherapy in allergic rhinitis? Eur Arch Otorhinolaryngol. 2023; https://doi.org/10.1007/s00405-023-08220-5
Foto: Pixabay.com
