Účinnost solifenacinu u starší polymorbidní pacientky po selhání předchozí léčby
Kazuistika popisuje případ starší polymorbidní pacientky s projevy hyperaktivního močového měchýře. Léčba solifenacinem vedla k ústupu obtíží a ke zlepšení sociálního života pacientky. Rovněž došlo ke zlepšení spánku.
Anamnéza:
Pacientka ve věku 78 let trpí četnými komorbiditami a její compliance je vzhledem k vyššímu věku horší. Trpí hypertenzí, poruchou funkcí štítné žlázy, prodělala frakturu bederního obratle, plicní embolii, trpí ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen. Dále prodělala pravostrannou perkutánní koronární (PCI) intervenci, má významné zúžení stř. RIA a ost. RIM. Byla rovněž provedena PCI s DEB. V urologické anamnéze je syndrom hyperaktivního močového měchýře, a ureterolithiáza s následnou URS/fURS a zavedením dočasného stentu. U pacientky se objevila makroskopická hematurie nejspíše následkem hemoragické cystitidy. I po antibiotické léčbě ale přetrvávalo viditelné krvácení, a proto byla provedena cystoskopie.
Vstupní vyšetření, diagnóza:
Pacientka trpí vaginálním lichen sclerosus, pociťuje pálení, při pocitu na močení musí jít, jinak dochází k úniku, popisuje úniky moči při zakašlání či zvednutí něčeho těžkého. V objektivním nálezu je břicho měkké, prohmatné, aperitonealní, nebolestivé, bez rezisence. Tapottement je bilaterálně negatativní. Zevní genitál: synechie, suchost. Pitná a mikční karta: Příjem tekutin 1500 ml, druhý den 1800 ml, třetí den 1750 ml; výdej tekutin: první den 1600 ml, druhý 1800 ml, třetí 1650 ml; mikce 13x, 12x, 10x, nykturie 2x, 1x, 3x; porce moči 50 – 220 ml, medián 160 ml. Při sonografickém vyšetření byl močový měchýř s minimální náplní, ledviny oboustranně s nerovným povrchem, bez dilatace kalichopánvičkového systému či lithiázy.
Předchozí terapie:
V urologické anamnéze je syndrom hyperaktivního močového měchýře, a ureterolithiáza s následnou URS/fURS a zavedením dočasného stentu. U pacientky se objevila makroskopická hematurie nejspíše následkem hemoragické cystitidy. I po antibiotické léčbě ale přetrvávalo viditelné krvácení, a proto byla provedena cystoskopie.
Aktuální terapie:
Po zvážení compliance pacientky, nežádoucích účinků léčby a přítomných komorbidit byl jako lék první volby zvolen solifenacin. Prvních 7 – 10 dnů byla dávka 5 mg, po potvrzení dobré tolerance byla dávka zvýšena na 10 mg denně. Pacientka nejprve lék užívala ráno a poté bylo na zvážení večerní dávkování.
Zhodnocení terapie:
Po šesti měsících léčby pacientka popisovala výrazné zlepšení obtíží a byla s léčbou spokojena. Léčba zlepšila kvalitu života, zejména sociálního a také vedla ke zlepšení spánku. U starších pacientů může být právě nykturie závažným problémem. Došlo k redukci urgencí, urgentní inkontinence byla minimální a nežádoucí účinky léčby byly minimální. Zlepšení bylo rovněž objektivně patrné z pitné a mikční karty.
