Výdaje související s nahlížením do zdravotnické dokumentace: lze je účtovat?
Pacient má podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, právo nahlížet do zdravotnické dokumentace se záznamy, které o něm poskytovatel zdravotních služeb vede.
Práva a povinnosti stran
V souvislosti s nahlížením do zdravotnické dokumentace je sporná zejména otázka, zda je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn účtovat pacientovi, jeho zmocněnci nebo zákonnému zástupci náklady za účast pověřeného pracovníka při nahlížení do dokumentace. Jeho přítomnost při tomto úkonu je povinná a je stanovena zákonem.
Služba nemusí být zdarma
Česká lékařská komora se podle advokáta a ředitele právní kanceláře ČLK JUDr. Jana Macha domnívá, že možnost požadovat od osoby, která do zdravotnické dokumentace nahlíží, přiměřenou úhradu není vyloučena a že služba nemusí být poskytována zdarma na náklady poskytovatele zdravotních služeb.Odvolává se při tom například na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v němž se uvádí, že finanční náklady spojené s požadavkem na opatření informací od povinných osob musí žadatel uhradit tomu, od koho informace požaduje.
Jak by mohla vypadat specifikace úkonu?
Čas, který poskytovatel nebo jeho zaměstnanec věnuje pacientovi při nahlížení do dokumentace, by bylo podle JUDr. Macha vhodné uvádět v sazebníku úhrad za služby nehrazené ze zdravotního pojištění s označením „Úhrada za službu – přítomnost u nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování výpisů nebo kopií“.Výše úhrady by se odvíjela od mzdy pracovníka, který je u nahlížení přítomen. Tyto výdaje ovšem nelze zaměňovat za poplatky za kopírování dle skutečného rozsahu (např. počtu kopií), na které má poskytovatel služeb jasně dané právo.
(pak)
Zdroj: Mach J. Úhrada při nahlížení do zdravotnické dokumentace. Tempus Medicorum. 2018; 9: 42–43. Dostupné na https://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm_10_2018-144.pdf.
