Atopická dermatitida – preference pacientů při volbě medikace
Atopická dermatitida (AD) je onemocnění doprovázené intenzivním svěděním a celosvětově postihuje více než 20 % dětí a 2–8 % dospělých. Většina pacientů je léčena lokálně aplikací emoliencií, kortikosteroidů a kalcineurinových inhibitorů.
V závažných případech se přistupuje k terapii systémovými imunosupresivy, která však s ohledem na řadu nežádoucích účinků nejsou vhodná pro dlouhodobou udržovací léčbu.
V současnosti jsou pro použití v terapii AD dostupná nová cílená léčiva. V roce 2017 byl v EU i v USA schválen dupilumab, subkutánně podávaná lidská monoklonální protilátka inhibující signální dráhu IL-4 a IL-13. Nedávno byla v EU registrována také další léčiva, baricitinib, abrocitinib a upadacitinib, jejichž mechanismus účinku spočívá v inhibici Janusových kináz (JAK). Tato léčiva jsou určena k perorálnímu podání pro léčbu středně těžkých až těžkých případů AD, které jsou kandidáty pro systémovou terapii. Abrocitinib a upadacitinib vykazují vysokou účinnost také v terapii chronického pruritu, což je nejčastější průvodní znak AD a zároveň i symptom řady dalších onemocnění. Oproti dupilumabu mají abrocitinib a upadacitinib rychlejší nástup účinku. U nových léčiv ze skupiny inhibitorů JAK v současnosti probíhá klinické testování k ověření jejich účinnosti v terapii dalších onemocnění spojených s chronickým pruritem, např. psoriázy či revmatoidní artritidy.
Klíčovým faktorem pro míru úspěšnosti zvolené léčby je adherence pacienta. Tu ovlivňuje řada atributů, např. skutečnost, zda se jedná o parenterálně, či perorálně podávaný lék. S cílem zjistit, jaké jsou preference pacientů při indikaci cílené terapie AD, byla nedávno provedena studie diskrétní volby, ve které byly hodnoceny klíčové atributy účinnosti, bezpečnosti a praktičnosti léčby. Studie diskrétní volby (discrete choice experiment) je navržena tak, aby kvantitativně vyhodnotila preference pacientů, kteří jsou nuceni vybrat postup léčby na základě kompromisu mezi různými kombinacemi testovaných atributů (např. zvolit terapii s vyšším rizikem výskytu nežádoucích účinků při zachování vyšší účinnosti). Mezi hodnocené atributy patřilo např. dosažení významné redukce pocitu svědění v 16. týdnu, dosažení čisté nebo téměř čisté kůže v 16. týdnu, způsob podání léku, riziko závažné infekce, frekvence kontrol apod. Studie se zúčastnilo 404 pacientů, z nichž většina trpěla středně těžkou až velmi těžkou AD se závažnou formou ekzému.
Nejvíce oceňované atributy léčby se týkaly zlepšení symptomů a snížení rizika výskytu nežádoucích účinků. Konkrétně pacienti nejčastěji preferovali zlepšení šance na dosažení významné redukce svědění v 16. týdnu z 50 na 20 %, snížení rizika výskytu závažných infekcí, snížení rizika očních zánětů a zlepšení šance na dosažení čisté nebo téměř čisté kůže. Z neklinických atributů pacienti nejvíce ocenili možnost přechodu z dlouhodobé léčby bez možnosti učinit pauzu, která by neměla vliv na účinnost léčby, na léčbu, která je rovněž určená k dlouhodobému užívání, avšak je možné ji přerušit bez dopadu na její účinnost. Pacienti také preferovali perorální formu podání léku 1–2× denně před subkutánní aplikací 1× za dva týdny. Byli také ochotni akceptovat snížení pravděpodobnosti dosažení čisté nebo téměř čisté kůže za cenu zvýšení šance na dosažení redukce pocitu svědění v 16. týdnu léčby či kvůli možnosti léčby bez nutnosti kontrol.
Znalost preferencí pacientů, které popsala provedená studie, umožní lékařům najít vhodný způsob terapie AD a zvýšit tak šanci na celkovou úspěšnost léčby.
Literatura:
Thomas C., Raibouaa A., Wollenberg A., et al. Patient preferences for atopic dermatitis medications in the UK, France and Spain: a discrete choice experiment. BMJ Open 2022; 12: e058799
Hodačová J. Preference pacientů při volbě medikace určené k léčbě atopické dermatitidy – průzkum z Velké Británie, Francie a Španělska. Farmakoterapie 2023; 19 (4): 524–525
Račanský M. Chronický pruritus a abrocitinib. Farmakoterapie 2023; 19 (4): 502–503
Partner článku:
