Přibližně jedno procento světové populace sužuje epilepsie. Většině pacientů dokážou pomoci léky, ale asi 20–30 % nemocných na ně nereaguje. Dalším řešením pak bývá operace. Nyní může do léčby vstoupit umělá inteligence. A to velmi pozitivně.
Nově vyvinuté programy umělé inteligence (AI) dokážou přesně předpovědět roli regulačních prvků DNA i její trojrozměrnou strukturu. Díky tomu by v budoucnu mohly být snáze léčitelné nemoci způsobené vadnými geny.
Pokud jsou opakovaně a dlouhodobě poškozována játra, může vzniknout cirhóza. Určit mezi takto nemocnými pacienty ty, kterým v budoucnu hrozí největší riziko závažných problémů, však není vůbec snadné.
Nové technologie umělé inteligence (Al) jsou schopny integrovat více typů dat a přesněji tak předvídat výsledky léčby různých typů rakoviny. Zkoumání použití takových modelů v klinické medicíně je však teprve na samém začátku.
Umělá inteligence (AI) spolu s hlubokým učením (DL) zažívají v posledních letech bouřlivý vývoj a velmi rychle se v oblasti medicínských technologií začleňují do běžných diagnostických i terapeutických metod.
Umělou inteligenci využívají různé obory, lékařství nevyjímaje. V precizní medicíně existují desítky softwarových programů pro prevenci, diagnostiku i léčbu. Univerzální program použitelný pro všechny způsoby terapie ale stále neexistuje. Odborníci však vědí, co chybí.
Přesně předpovídat terapeutické účinky léčiv – to umí nová technologie s názvem in silico FOCUS. Pokud se tento postup osvědčí, mohlo by to mimo jiné vést i k urychlení vývoje nových preparátů na onemocnění, u kterých se dopady léčiv dosud zkoumaly jen obtížně.
Kognitivní funkce bývají v případě onemocnění roztroušenou sklerózou velmi často zhoršené. Trápení pacientů s pamětí, řečí, pozorností či prostorovou orientací by však podle některých odborníků mohlo zlepšit spojení tradiční rehabilitace s technologií virtuální reality.
Neinvazivní, přesný, levný a bezpečný. Tak se zatím jeví inteligentní predikační model čínských vědců vyvinutý pro screening Downova syndromu v prvním trimestru těhotenství.
Pandemie koronaviru rozvířila v posledních letech větší zájem o hlubší výzkum RNA virů. Vědci v této souvislosti odhalili pomocí superpočítače více než 130 tisíc nových RNA virů. Předkládaná zjištění jen podtrhují fakt, jak jsou naše poznatky o virech stále omezené.