Vliv pohybu a spánku v rámci denního cyklu na kardiometabolické zdraví

Úvod

Běžné fungování člověka v průběhu dne se skládá ze čtyř hlavních typů pohybového chování: spánku, sedavého chování (SB), fyzické aktivity s lehkou intenzitou (LPA) a fyzické aktivity se střední až vysokou intenzitou (MVPA). Existují důkazy, které naznačují, že každé pohybové chování je nějakým způsobem spojeno s kardiometabolickým zdravím dospělých. Zatímco však pro zdravotní přínosy vyplývající z doporučeného množství spánku a MVPA je poměrně mnoho důkazů, o zdravotních dopadech prosezeného času a LPA je známo méně.

Doporučení ohledně doby daného chování pro dospělé jsou proto aktuálně k dispozici pouze pro dobu spánku (7–9 hodin za noc) a MVPA (cca 30 minut denně). Zůstává však nejasné, jak by měla být v celém 24hodinovém denním cyklu pro dosažení optimálního kardiometabolického zdraví v dospělosti zastoupena jednotlivá pohybová chování.

V předchozích studiích se zpravidla hodnotil vliv pouze jednoho typu pohybového chování buď zcela izolovaně, nebo jen s částečným zohledněním některých dalších aktivit. Je třeba brát v úvahu, že podíl jednotlivých aktivit v průběhu dne je vzájemně provázaný. Jeden typ pohybové aktivity vylučuje souběžné vykonávaní jiného typu aktivity (tedy čas strávený jedním typem aktivity, např. MVPA, nelze zároveň strávit jiným typem aktivity, např. spánkem).

Metodika studie

Do studie bylo zahrnuto 3 443 dospělých ve věku 46 let ze studie Northern Finland Birth Cohort 1966. Účastníci nosili 14 dnů na boku připevněný akcelerometr, z čehož byl stanoven čas strávený sedavým chováním (SB), lehkou (LPA) a středně těžkou až intenzivní fyzickou aktivitou (MVPA). Tyto údaje byly zkombinovány s hlášením spánku, aby bylo získáno 24hodinové využití času. Kardiometabolické výsledky zahrnovaly ukazatele obezity, hladiny lipidů v krvi a markery kontroly glukózy a citlivosti na inzulín.

Výsledky

Více denního času stráveného MVPA a LPA ve srovnání s jinými typy pohybového chování bylo setrvale spojeno s příznivými kardiometabolickými výsledky. Například ve srovnání s časem stráveným jiným typem chování bylo o 30 min/den více MVPA a LPA spojeno s nižší 2hodinovou hladinou inzulinu po glukózové zátěži (−11,8 %, respektive −2,7 %). Naopak více denního času stráveného SB bylo nepříznivě spojeno s ukazateli obezity, hladinami lipidů a markery citlivosti na inzulin. Více denního času věnovaného spánku bylo nepříznivě spojeno s ukazateli obezity, hladinou lipidů v krvi, plazmatickou hladinou glukózy nalačno a hodnotami inzulinového testu po 2 hodinách.

Závěr

Zvýšení podílu jak MVPA, tak LPA na úkor SB a spánku mělo příznivý vliv na sledované ukazatele zdraví. Příznivé výsledky MVPA se ukázaly více nezávislé na rozložení zbývajících typů činností oproti příznivým dopadům LPA. Jen málo dospělých ale splňuje doporučených 30 min/den strávených aktivitou střední až vysoké intenzity. To zdůrazňuje nutnost lepšího porozumění dopadům LPA na zdraví, což je v praxi reálněji dosažitelná intenzita pohybu, přístupná bez ohledu na fyzickou zdatnost a možnosti aktivnějšího pohybu.

(norg)

Zdroj: V. Farrahi et al. Compositional associations of sleep and activities within the 24-h cycle with cardiometabolic health markers in adults. Medicine & Science in Sports & Exercise: August 5, 2020  – Volume Publish Ahead of Print – Issue; doi: 10.1249/MSS.0000000000002481. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32776775/.