Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal nová doporučení ohledně omezení používání chinolonových a fluorochinolonových antibiotik. Dokument navazuje na přehodnocení invalidizujících a dlouhodobě přetrvávajících nežádoucích účinků, které byly hlášeny při užívání těchto léčiv.
Britský průzkum odhalil, že pacienti mají tendenci přeceňovat přínosy léčby a podceňovat rizika lékařské péče. Jaká doporučení z toho vyplývají pro lékaře?
Časopis BMJ Open Diabetes Research & Care uvádí výsledky systematického přehledu, z něhož vyplývá, že veganská strava může příznivě ovlivnit průběh diabetu mellitu 2. typu u dospělých pacientů. Pozitivní vliv veganské stravy byl pozorován v řadě různých aspektů.
Pacienti trpící psoriázou a hypertenzí jsou podle nových poznatků vystaveni vyššímu riziku zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními než pacienti, kteří se léčí pouze s hypertenzí.
Studie španělských odborníků zveřejněná v časopise JAMA Cardiology se zabývala incidencí atriální fibrilace (AF) u mladých elitních sportovců. Podnětem bylo dříve zjištěné zvýšené riziko AF u starších sportovců v porovnání s věkově srovnatelnými nesportovci.
Nové odborné poznatky svědčí o tom, že apendektomie může snížit riziko rozvoje Parkinsonovy choroby v pozdějším věku až o čtvrtinu.
Kolísání tělesné hmotnosti a jojo efekt zvyšují riziko mortality. Tyto poznatky byly zveřejněny v časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.
Deprese a poruchy spánku se v populaci vyskytují velmi často a nezřídka se pojí s dalšími zdravotními problémy. Výsledky nedávno provedené americké studie, ukázaly vysokou prevalenci deprese, insomnie a spánkové apnoe u pacientů s urologickými obtížemi.
Spojitost mezi příjmem soli ve stravě a rizikem rozvoje atriální fibrilace (AF) byla prokázána ve finské studii a doplňuje tak známé souvislosti mezi příjmem soli a kardiovaskulárními onemocněními obecně.
Zmenšování objemu hipokampu a tím i zhoršování jeho funkce jsou přirozenými součástmi stárnutí mnoha živočišných druhů. Podporovat zachování funkce této části mozku lze pravidelnou pohybovou aktivitou, kognitivním tréninkem a podle vědců také udržováním sociálních vazeb.