Partneři
Cílem multicentrické studie publikované v časopise Radiology bylo posoudit, zda strukturální změny v dýchacích cestách mohou mít u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) souvislost s pohlavím.
Vakcinace je i v současné době stále zbraní číslo jedna proti celosvětové infekci vyvolané virem SARS-CoV-2. Přináší s sebou nicméně i nežádoucí účinky, od kožních projevů, které rychle odezní, až po ty nejzávažnější.
V časopise Current Opinion in Allergy and Clinical Immunology byl publikován přehledový článek zabývající se přínosy omalizumabu coby doplňkové léčby k alergenové imunoterapii.
Virové respirační infekce mají většinou závažnější průběh u dětí, SARS-CoV-2 se však tomuto pravidlu vymyká. Počty nakažených jsou stejné mezi dětmi i dospělými, průběh u dětí je však většinou asymptomatický a u dospělých naopak často až velmi závažný.
I přesto, že plicní fibróza patří mezi časté následky infekce virem SARS-CoV-2, k její prevalenci, rizikovým faktorům či vlivu komorbidit nebyl až dosud k dispozici dostatek ucelených dat. To se nyní změnilo díky metaanalýze publikované v periodiku Annals of Medicine and Surgery.
Vyšší účinnost adjuvantní trivalentní chřipkové vakcíny oproti neadjuvantní formě z hlediska prevence hospitalizací ze všech příčin byla dosud prokázána jen po dobu jedné chřipkové sezony a jen u starších osob v ústavních zařízeních. Bude to ale platit i v obecnějším měřítku?
Umělou inteligenci využívají různé obory, lékařství nevyjímaje. V precizní medicíně existují desítky softwarových programů pro prevenci, diagnostiku i léčbu. Univerzální program použitelný pro všechny způsoby terapie ale stále neexistuje. Odborníci však vědí, co chybí.
Probiotika lze využít nejen jako prevenci, ale i jako podporu léčby osob s akutním respiračním selháním v důsledku pneumonie vyvolané virem SARS-CoV-2.
Přesně předpovídat terapeutické účinky léčiv – to umí nová technologie s názvem in silico FOCUS. Pokud se tento postup osvědčí, mohlo by to mimo jiné vést i k urychlení vývoje nových preparátů na onemocnění, u kterých se dopady léčiv dosud zkoumaly jen obtížně.
Kognitivní funkce bývají v případě onemocnění roztroušenou sklerózou velmi často zhoršené. Trápení pacientů s pamětí, řečí, pozorností či prostorovou orientací by však podle některých odborníků mohlo zlepšit spojení tradiční rehabilitace s technologií virtuální reality.
© 2020 TME Solutions
Stránky Lekarovo.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Podmínky užívání stránek.
ISSN 2695-107X | Aktualizace: 21. 04. 2021