Přibližně jedno procento světové populace sužuje epilepsie. Většině pacientů dokážou pomoci léky, ale asi 20–30 % nemocných na ně nereaguje. Dalším řešením pak bývá operace. Nyní může do léčby vstoupit umělá inteligence. A to velmi pozitivně.
O rizikových faktorech a prodromálních příznacích Parkinsonovy choroby je dobře známo, že se objevují až 10 let před stanovením její diagnózy. Seznam rizikových faktorů se nyní díky poznatkům německých lékařů rozšířil o řadu položek.
Česká společnost alergologie a klinické imunologie bije na poplach. Tabletová forma alergenové imunoterapie možná nebude kvůli sporům ohledně výše a podmínek její úhrady k mání.
Již za tři roky by mohl být na Masarykově univerzitě akreditován a následně otevřen obor s názvem ekonomie zdravotnictví. Jde o moderní, nedávno založený směr, který by českému zdravotnictví mohl skrze své absolventy jen prospět.
Nově vyvinuté programy umělé inteligence (AI) dokážou přesně předpovědět roli regulačních prvků DNA i její trojrozměrnou strukturu. Díky tomu by v budoucnu mohly být snáze léčitelné nemoci způsobené vadnými geny.
Pokud jsou opakovaně a dlouhodobě poškozována játra, může vzniknout cirhóza. Určit mezi takto nemocnými pacienty ty, kterým v budoucnu hrozí největší riziko závažných problémů, však není vůbec snadné.
Počty pacientů s demencí celosvětově rostou. Péče o takto nemocné je dlouhodobá a vysilující. Nápad, který nedávno představil inženýr Dave Pearson, pomáhá s demencí snáze bojovat a lépe žít.
Virus SARS-CoV-2 se stal v posledních letech závažnou epidemiologickou hrozbou po celém světě, Českou republiku nevyjímaje.
Transkutánní elektrická neurostimulace na základě fyziologických důkazů o inhibici aktivity a excitability centrálních nociceptivních neuronů dobře funguje pro okamžité symptomatické zmírnění bolesti bez ohledu na diagnózu. Postup navíc může provádět i sám pacient.
Pokud se situace neuklidní, může se stát, že zdravotní pojišťovny nebudou schopny platit za péči. Obavy panují již z následujících dvou let.