Stanovení diagnózy deprese v současnosti probíhá na základě rozhovoru odborníka s pacientem, kterému jsou kladeny cílené dotazy. Odborníci z USA představili model, který by mohl přispět k rozpoznání deprese na základě analýzy běžného běžného slovního projevu, bez cílených otázek.
Rozsáhlá populační kohortová studie, do níž bylo zapojeno téměř 200 000 pacientů, zkoumala souvislost mezi dlouhodobým každodenním užíváním aspirinu a rizikem rozvoje maligního melanomu. Ohroženější skupinou jsou v tomto ohledu podle zjištění americké studie muži.
Určitá forma úzkostné poruchy postihuje přibližně 10 % dětí. Představuje tak duševní chorobu běžně se vyskytující v pediatrické populaci. Jako efektivní léčba se ukázaly podávání sertralinu (antidepresivum ze skupiny SSRI) po dobu 12 týdnů a kognitivní behaviorální terapie.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal nová doporučení ohledně omezení používání chinolonových a fluorochinolonových antibiotik. Dokument navazuje na přehodnocení invalidizujících a dlouhodobě přetrvávajících nežádoucích účinků, které byly hlášeny při užívání těchto léčiv.
Britský průzkum odhalil, že pacienti mají tendenci přeceňovat přínosy léčby a podceňovat rizika lékařské péče. Jaká doporučení z toho vyplývají pro lékaře?
Časopis BMJ Open Diabetes Research & Care uvádí výsledky systematického přehledu, z něhož vyplývá, že veganská strava může příznivě ovlivnit průběh diabetu mellitu 2. typu u dospělých pacientů. Pozitivní vliv veganské stravy byl pozorován v řadě různých aspektů.
Pacienti trpící psoriázou a hypertenzí jsou podle nových poznatků vystaveni vyššímu riziku zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními než pacienti, kteří se léčí pouze s hypertenzí.
Studie španělských odborníků zveřejněná v časopise JAMA Cardiology se zabývala incidencí atriální fibrilace (AF) u mladých elitních sportovců. Podnětem bylo dříve zjištěné zvýšené riziko AF u starších sportovců v porovnání s věkově srovnatelnými nesportovci.
Nové odborné poznatky svědčí o tom, že apendektomie může snížit riziko rozvoje Parkinsonovy choroby v pozdějším věku až o čtvrtinu.
Kolísání tělesné hmotnosti a jojo efekt zvyšují riziko mortality. Tyto poznatky byly zveřejněny v časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.