Deprese a poruchy spánku se v populaci vyskytují velmi často a nezřídka se pojí s dalšími zdravotními problémy. Výsledky nedávno provedené americké studie, ukázaly vysokou prevalenci deprese, insomnie a spánkové apnoe u pacientů s urologickými obtížemi.
Spojitost mezi příjmem soli ve stravě a rizikem rozvoje atriální fibrilace (AF) byla prokázána ve finské studii a doplňuje tak známé souvislosti mezi příjmem soli a kardiovaskulárními onemocněními obecně.
Zmenšování objemu hipokampu a tím i zhoršování jeho funkce jsou přirozenými součástmi stárnutí mnoha živočišných druhů. Podporovat zachování funkce této části mozku lze pravidelnou pohybovou aktivitou, kognitivním tréninkem a podle vědců také udržováním sociálních vazeb.
Rostoucí zájem o různé směry ve stravování, vegetariánství a veganství nevyjímaje, je důvodem, proč se tomuto tématu věnuje řada studií. Nejnovější přehledový článek vydaný v časopise Progress in Cardiovascular Disease hodnotí benefity rostlinné stravy.
Zvýšená konzumace soli představuje ovlivnitelný rizikový faktor pro zvýšený krevní tlak a kardiovaskulární onemocnění. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) navrhl dobrovolné cíle snižování sodíku v potravinách.
Studie britských odborníků potvrzuje, že index tělesné hmotnosti BMI je i přes kritiku jeho nedostatků (nespecifikuje místo uložení tělesného tuku ani jeho celkové množství) vhodným nástrojem k hodnocení obezity a zdravotního stavu.
Německý Institut pro kvalitu a efektivitu zdravotní péče informuje, že balneofototerapie s využitím soli z Mrtvého moře a ultrafialového záření může být prospěšná pro pacienty s atopickým ekzémem.
Nedostatek vitamínu D a pravděpodobnost rozvoje deprese spolu podle nové irské studie úzce souvisejí. Autoři studie upozorňují na význam suplementace vitamínu D.
Vědci z americké George Washington University vyvíjejí biosenzory, které mají v běžném životě sbírat údaje o environmentálních faktorech souvisejících s rozvojem astmatu a zhoršováním stavu u pediatrických pacientů. Biosenzor detekuje a měří biochemické změny v těle pacienta.
Látka umifenovir, kterou brněnští vědci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství testovali na buněčných kulturách, je podle výsledků jejich ročního výzkumu vysoce účinná proti virům způsobujícím klíšťovou encefalitidu, západonilskou horečku nebo horečku dengue.